Človíčkova víra,
ho stále strachy svírá.
Dobře si uvědomuje že není ten,
kdo by byl duchovním vůdcem lidstva stanoven.
Přesto vydává se za něj neb je tak hloupý,
jeho bláboly nikdy nebudou tesat na sloupy.
Rád by radil lidem, jak mají žít,
o tom ale může jen snít.
Ty jeho žvásty nikdo vážně nebere,
každý se mu na ně z vysoka vy....
Jak človíčka někdo pozná,
ví jak je jeho hloupost hrozná
Človíčkova pýcha,
toť poškozená psýcha.
Namlouvá si, že je bohem vyvolen,
jen pak se cítí spokojen
Za chvíli ale malosti propadá,
kazí se jeho nálada.
Rád káže vodu, ale víno pije,
je to jen zákeřná zmije...
Lidé ale s ním soucítění mají,
shovívavě se stále usmívají.
I človíček si zaslouží soucítění i lásku,
i když jeho soudnost už sotva visí na vlásku.
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
