že píšeš o té vodě, kdysi mi to podobně vysvětloval jeden muž, že jsme všichni součástí oceánu, náš život je jako vlna, vytvoří se a pak zase zanikne, ale nikdy nepřestala být ta vlna součástí toho oceánu
to je moudre važ si takovych slov a mužů a rozjimej o tom v srdci jako hlubine a zdroji vlnek:-)
moudři mužove jsou stale v přitomnosti,nejsou jen tělem nejsou daleko:-)
jak řikal ramana mahariši učitel je božske Já,ale z milosti boži přijal lidskou formu aby mohl lidem byt bliže:-)nebot lide nemohou hned pochopit v tichu ducha potřebuji tvary slova :-)
nebud smutna usměj se:-)slova Pravdy by neměla vest ke smutku i když na počatzku mohou znit vzdaleně,ale je v nich velika naděje a utěcha že to co hledame je zde neustale:-)
nemužeš To ztratit je tve prave Já nesmrtelne a nekonečne ,to jen mylna představa opakujici se po cele věky a na ni nabalene naše sklony touhy zavislosti nas od něho tzv vzdalují v jeho zapomněni a čini nas neštastnymi a trpicimi:-)
o vode a vlanch by se dalo rozjimat dlouho je to podobenstvi:-)ale i podobenstvi o solne panence a oceanu je krasne takove bližši lidem jejich představa tvaru a tvrdosti je jim bližši než vlna na oceanu.-)
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
