Z ticha v nitru se rodí pohoda a klid,
lidé téměř nic nepotřebují mít.
Je zbytečné se ve světě se plahočit,
pomíjivému otročit.
Masy lidí sedí každý večer u bedny,
jsou tou bednou přímo posedlí,
magická bedna lidi ovládá,
je na ní závislá jejich nálada.
Mnohem moudřejší třeba u ohně sedí,
písně si zpívají, do ohně hledí.
Radují se vzájemně i z maličkostí,
těší se ze své sounáležitosti.
V Himalajích sidhové na sněhu nazí sedí,
sníh kolem nich taje, staletí běží,
kdysi vídali na obloze jen ptáky, dnes i letadla,
nemají na ně vliv, pozemská lákadla.
Ve světě ticha, bez tužeb žijí,
lidé umírají a znovu žijí,
sidhům čas neplyne, prakticky nestárnou,
běžným lidem je život sidhů velikou neznámou.
