"Tvůrci vyřezávané sochy jsou všichni neskutečností, a jejich miláčkové nebudou k žádnému prospěchu; a jako jejich svědkové nevidí nic a nevědí nic, aby byli zahanbeni.
Kdo utvořil boha nebo odlil pouhou litou sochu? Nebylo to vůbec k žádnému prospěchu. Pohleď, všichni jeho společníci budou zahanbeni a řemeslníci jsou z pozemských lidí. Všichni se sesbírají. Zastaví se. Budou zděšeni. Současně budou zahanbeni.
Pokud jde o toho, kdo opracovává železo sekáčem, ten [na něm] pilně pracoval s uhly; a pak je tvaruje kladívky a pilně na něm pracuje svou silnou paží. Také dostal hlad, a tak [nemá] sílu. Nenapil se vody; je tedy unavený.
Pokud jde o dřevořezbáře, ten natáhl měřicí provazec; načrtává to červenou křídou; opracovává to pořízem; a stále to načrtává kružidlem a postupně to dělá jako znázornění muže, jako krásu lidstva, aby [to] sedělo v domě.
Je ten, jehož zaměstnáním je kácet cedry; a vezme jistý druh stromu, dokonce mohutný strom, a nechá si jej zesílit mezi lesními stromy. Zasadil vavřín a lijící se déšť stále působí, že roste. A stal se pro člověka [něčím] k udržování ohně. Vezme tedy část z něho, aby se ohřál. Ve skutečnosti založí oheň a opravdu upeče chléb. Pracuje také na bohu, kterému by se klaněl. Udělal z něho vyřezávanou sochu a vrhá se před ní [k zemi]. Polovinu z něho opravdu spálí v ohni. Na polovině z něho dobře opeče maso, které jí, a nasytí se. Také se ohřeje a říká: „Aha! Ohřál jsem se. Viděl jsem světlo ohně.“ Ale ze zbytku opravdu udělá boha, jeho vyřezávanou sochu. Vrhne se před ní [k zemi] a klaní se a modlí se k ní a říká: „Osvoboď mě, vždyť jsi můj bůh.“
Nepoznali ani nerozumějí, protože jejich oči byly zalepeny, aby neviděli, jejich srdce, aby nemělo pochopení. A nikdo si v srdci nepřipomíná ani nemá poznání ani porozumění, [aby] řekl: „Polovinu z něho jsem spálil v ohni a na jeho uhlech jsem také upekl chléb; opékám maso a jím. Ale ze zbytku mám udělat pouhou odpornou věc? Budu se vrhat [k zemi] před vyschlým dřevem stromu?“ Živí se popelem. Jeho vlastní srdce, s nímž si bylo zahráváno, ho zavedlo na scestí. A neosvobozuje svou duši ani neříká: „Není v mé pravici faleš?“
Izaias 44 kap. 9-20
Dominiko i dalsi zde jenz vidite neco hezke na modlosluzbe. Skuste se nad temito slovy aspon trochu zamyslet a preji vam probuzeni z toho vaseho lziveho sneni a navrat k jedinemu zivemu a nevidetelnemu ale vecne zivemu Bohu od ktereho je VSE dobre a ktery i vas takto bloudici lidi v mnoha ohledech pozehnava a vdecimemu za vse dobre.
