Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

jistě znate herce načelnika z filmu Maly velky muž:-)byl to ale opravdovy načelnik a velice moudry muž...jednou řekl toto.........Tohle napsal šéf Dan George v roce 1972..
"V průběhu svého života jsem žil ve dvou odlišných kulturách. Narodil jsem se do kultury, která žila ve společných domech. Dům mého dědečka měl delku osmdesát stop. Říkalo se tomu udírna a stála dole u pláže podél zátoky. Všichni synové mého dědečka a jejich rodiny žili v tomto domě. Jejich spací apartmány oddělovaly přikrývky, ale jeden otevřený oheň uprostřed posloužil potřebám vaření všech.
V domech, jako jsou tyto, se lidé učili žít jeden s druhým, naučili se respektovat práva jeden druhého. A děti sdílely myšlenky světa dospělých a ocitly se obklopeny tetami a strýci a bratranci, kteří je milovali a neohrožovali jim. Můj otec se narodil v takovém domě a od dětství se naučil, jak milovat lidi a být s nimi doma.
A za tímto vzájemným přijetí byl hluboký respekt ke všemu, co je v přírodě obklopovalo. Můj otec miloval Zemi a všechny její stvoření. Země byla jeho druhou matkou. Země a vše, co obsahovalo, byl dar od See-see-am... a způsob, jak poděkovat tomuto Velkému Duchu, bylo využít jeho darů s úctou.
Pamatuji si, jako malý kluk jsem s ním rybařil na Indian River a stále ho vidím, jak ráno vyšlo slunce nad vrcholem hory... Vidím ho, jak stojí u okraje vody s rukama nad hlavou, zatímco jemně sténal... „Děkuji, děkuji. ” Zanechalo to hluboký dojem na mou mladou mysl.
A nikdy nezapomenu na jeho zklamání, když mě jednou přistihl, jak si vybírám ryby „jen tak pro zábavu. „Můj synu“ řekl: „Velký duch ti dal tyto ryby, aby byli tvými bratry, aby tě nakrmili, když máš hlad. Musíte je respektovat. Nesmíte je zabíjet jen pro zábavu. “
To byla tehdy kultura, do které jsem se narodil a několik let jediná, kterou jsem opravdu znal nebo ochutnal. Proto je pro mě těžké přijmout spoustu věcí, které kolem sebe vidím.
Vidím lidi žijící v domech stokrát větších než ten, který jsem znal. Ale lidé v jednom bytě ani neznají lidi ve vedlejším a méně se o ně starají.
Také je pro mě těžké pochopit hlubokou nenávist, která mezi lidmi existuje. Je těžké pochopit kulturu, která ospravedlňuje zabíjení milionů v minulých válkách, a právě v tuto chvíli připravuje bomby na zabití ještě většího počtu. Je pro mě těžké pochopit kulturu, která utrácí více na války a zbraně k zabíjení, než na vzdělání a blahobyt, aby pomáhala a rozvíjela.
Je pro mě těžké pochopit kulturu, která nejen nenávidí a bojuje se svými bratry, ale dokonce útočí na přírodu a zneužívá ji. Vidím své bílé bratry, jak se snaží vymazávat přírodu ze svých měst. Vidím ho, jak svléká kopce, zanechává ošklivé rány na tváři hor. Vidím ho, jak trhá věci z lůna Matky Země, jako by byla monstrum, které se s ním odmítlo podělit o své poklady. Vidím, jak hází jed do vody, lhostejný k životu, který tam zabíjí; jak dusí vzduch smrtícími výpary.
Můj bílý bratr dělá mnoho věcí dobře, protože je chytřejší než mí lidé, ale zajímalo by mě, jestli se vůbec naučil milovat. Možná miluje jen věci, které jsou jeho vlastní, ale nikdy se nenaučil milovat věci, které jsou mimo něj i mimo něj. A to samozřejmě není láska vůbec, protože člověk musí milovat všechno stvoření, jinak nebude milovat nic z toho. Člověk musí milovat naplno, jinak se stane nejnižší ze zvířat. Je to síla milovat, která ho dělá tím největším ze všech... Neboť jen on ze všech zvířat je schopen [hlubší] lásky.
Přátelé, jak zoufale potřebujeme být milováni a milovat. Když Kristus řekl, že člověk nežije jen chlebem, mluvil o hladu. Tento hlad nebyl hladem těla.. Mluvil o hladu, který začíná v samých hlubinách člověka... hlad po lásce. Láska je něco, co ty a já musíme mít. Musíme ji mít, protože se tím živí náš duch. Musíme ji mít, protože bez ní budeme slabí a omdléváni. Bez lásky naše sebeúcta oslabuje. Bez ní naše odvaha selže. Bez lásky se už nemůžeme sebevědomě dívat na svět. Místo toho se otočíme dovnitř a začneme se živit vlastními osobnostmi a kousek po kousku ničíme sami sebe.
Ty a já potřebujeme sílu a radost, která vychází z vědomí, že jsme milováni. S tím jsme kreativní. S ní neúnavně pochodujeme. S ní a jen s ní jsme schopni obětovat se pro ostatní. Byly chvíle, kdy jsme všichni tak zoufale chtěli cítit na sobě uklidňující ruku... byly osamělé časy, kdy jsme tak chtěli mít silnou ruku kolem sebe... Nedokážu ani říct, jak moc mi chybí přítomnost mé ženy, když se vracím z výletu. Její láska byla mou největší radostí, mou silou, mým největším požehnáním.
Obávám se, že má kultura má málo co nabídnout té vaší. Ale má kultura si cení přátelství a společnosti. Nevypadalo to na soukromí jako na věc, na které se má držet, protože soukromí staví zdi a zdi podporují nedůvěru. Má kultura žila ve velkých rodinných komunitách a od dětství se lidé naučili žít s ostatními.
Má kultura si neocenila hromadění soukromého majetku, ve skutečnosti to bylo hanebné udělat mezi mými lidmi. Indián pohlížel na všechny věci v přírodě jako na něj a očekával, že se o ně podělí s ostatními a vezme si jen to, co potřebuje.
Každý rád dává i dostává. Nikdo si nepřeje jen dostávat pořád. Vzali jsme něco z vaší kultury... Přál bych si, abyste si vzali něco z naší kultury, protože v ní bylo pár krásných a dobrých věcí.
Brzy bude pozdě poznat svou kulturu, protože integrace je na nás a brzy nebudeme mít žádné hodnoty, jen vaše. Již mnoho našich mladých lidí zapomnělo na staré způsoby. A mnozí byli zahanbeni za své indické způsoby opovržení a posměchu. Moje kultura je jako zraněný jelen, který se vyplazil do lesa, aby vykrvácel a zemřel sám.
Jediná věc, která nám může skutečně pomoci, je pravá láska. Musíte opravdu milovat, mít s námi trpělivost a sdílet s námi. A my tě musíme milovat - s nefalšovanou láskou, která odpouští a zapomíná... láska, která odpouští strašlivé utrpení, které vaše kultura přinesla naší, když se přes nás přehnala jako vlna, která se na s láskou, která zapomene a zvedne hlavu a vidí ve tvých očích odpověď lásku důvěry a přijetí... "
~Šéf Dan George byl vůdcem národa Tsleil-Waututh, stejně jako milovaný herec, hudebník, básník a autor. Narodil se v severním Vancouveru v roce 1899 a zemřel v roce 1981.