otevři sve srdce každemu křiku bolesti,jako se lotosovy květ otvírá rannimu slunci,at každa palčiva slza zkane do tveho srdce,nevysušuj ji dokud neutišiš bolest sniž vytryskla-)at horke sluneční paprsky nevysuuši slzu trpiciho dřiv,než ty sam ji setřeš:-)Lukaši:-)
bud jako nadoba plnosti štesti,ktera ke svemu štesti nepotřebuje už skoro nic zevniho nebot je štestim samym,bud jako žiznici pro nehož je už pouha studna zbytečnosti v době povodní.-)
až když je kalich plny nektaru,tak včely přiletaji samy,nikdy nebud jako mnozi kazatele kteři jsou jako prazdne dunici zvony delajici ramus a chtejici přilakat posluchače,ale samy jsou jako prtazdne kalichy bez nektaru a sladkosti:-)a včely je vidi a slyšimale leti dale bez sednuti k nim a saní jejich prazdnoty nektaru,jež nahradily slovy tzv svatymi,ale ktera nemaji silu ducha jejich nitra nebot jejich nitro je plne jejich ega a nevedomosti,vždyt i papoušek se nauči bibli zpaměti,ale stale zustava ptakem:-)
ale přesto nebud pyšny a arogantni,bud jemny a mlčici v jejich snahe a lomosu a touze podat lidem tzv slovo boži.-)ale jejich snaha neni podpořena poznanim a zkušenosti ,ale spiše se jako bloucici svetlušky noci motají ve svych podvědomych stavech a a vytvorech vlastni mysli,bez mopudreho rozlišovaní a jejich emoce jsou mnohdy jen extatickymi egoistickymi vyrony jako vlny jež se zmitaji v emocich agrese arogance natlaku pychy chtivosti i se sloby tzv biblickymi Lukaši,ale to poznaš až budeš dlouho travit čas v samotě zevni a vnitřni a tve srdcadlo ducha potom rozliši spravně plevy od zrna.-)
a ty se budeš divat na tyto lidske stiny jak pošetile chtěji sevřit do slov Pravdu jež je nekonečna a zakladam jako eter projevu:-)a oni třeba tě budou tak vehementne a doslova zuřivě přesvědčovat o svem panu Bohu,jehož si vytvořili podle obrazu svemu,ale jsou stale jako mylně oddělene vlny od oceanu a svym křikem a snahou jsou jako vysychajici kapky na břehu oceanu a jejich hlas pomalu slabne jak jde čas a jejich sila vyprcava.-)vyprchava nebot jsou jako ratolesti oddelene od kmenu života a ztratili spojení s jeho mizou Lukaši:-)a na pramen vody života nahazeli mnoho kamení z nevědomosti a nakonec i tzv duchovniho sobectvi :-)a nebudeš už ani chtit vidět jejich protezy zubni:-)
:-)
Marnost zahalená v neúplném chrupu.
Jazyk nikdy nebude kousat a zuby nebudou lízat:-)
I kdyby tekla voda vzhůru, kladl by jí člověk do cesty překážky. Je totiž omylný. Přesvědčenější se jen více zamotává do svého omylu a permanentně odmítající, nehledá, což je asi největší omyl z omylů:-)
Prázdnota pramení z nepochopení a přesto nikdy nemůžeš být plnou nádobou. Vždy tam bude patrný přinejmenším okraj:-)
Ideální kapalina má nulovou viskozitu (neboli je bez vnitřního tření), je tedy dokonale tekutá a také je absolutně nestlačitelná:-)
Mám rád slzy radosti a smíchu.
Ty ostatní se snažím pochopit, ne vždy se to povede...
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
