Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

Tedy nerada by jsem Ježíšovi mluvila do řemesla :-)
Ale dobrá hospodinka by to udělala jinak, najít nějaký způsob jak šetrněji rozdávat chudým, tedy že milovati bližní své tak jako sebe, tedy na sebe úplně nezapomenout a něco přeci jen si i nechat třebas i střechu nad hlavou a někoho pod ní nechat i přespat, mít na to dát někomu jídlo atd.
Možná to jen moc překotně přeložili neb jinde už říká to jinak: Máš-li dva pláště, jeden dej tomu kdo nemá žádný.

Jiste neni zapotrebi hromadit hmotne prostredky jenz je nekdo sam neumi smysluplne pouzit, kdyz je to na ukor bidy jineho cloveka, co treba i svou poctivou praci prispel k vytvoreni techto prostredku.

Nikdo z nas ke svemu stastnemu zivotu toho moc co se tech hmotnych prostredku tyce nepotrebuje a meli bychomsi uvedomit skutecnost, ze je vsechny mame jen diky pozehnani, co prichazi od Stvoritele naseho zivota. Meli bychom sve talenty a pozehnani, kterym se nam dostava vedet je i s laskou vyuzit i v prospech jinych lidi.

"A budem společně svět a mír milovat,
a budem společně pro ten svět pracovat,
když všichni všechněm všechno dáme,
tak budem všichni všechno mít dohromady."

Lidi v tomto svete si musi uvedomit, ze nas zivot je vzajemne propojen a podle toho bychom se meli chovat, nebo snaha o moc a hromadeni hmotnych statku a penez vedou zcela jiste ke skaze.

"...A oddanost Bohu opravdu přináší velký zisk, pokud je člověk spokojený s tím, co má. Vždyť jsme si na svět nic nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést. Pokud tedy máme co jíst a co na sebe, buďme s tím spokojení.

Ale ti, kdo chtějí zbohatnout, upadají do pokušení a léčky a podléhají mnoha nerozumným a škodlivým touhám, které vedou k jejich zničení a zkáze. Láska k penězům je totiž kořenem mnoha špatných věcí, a protože ji v sobě někteří živili, odvedlo je to od víry a způsobili si mnoho bolestí.

Ale ty, Boží člověče, před tím utíkej. Snaž se jednat správně a usiluj o oddanost Bohu, víru, lásku, vytrvalost a mírnost. Veď dobrý boj za víru. Pevně se chop věčného života, pro který jsi byl povolán a o kterém jsi před mnoha lidmi vydal vynikající svědectví...." (1. Tim 6:6-12)

Slova marnosti:-)

to byla blbá idea..všechno všech..kapita­listická je taky vadná..všechno jen někoho...nejlepší je, že všechno je Boha a člověk má za úkol toho být zde dočasným správcem a dobrým hospodářem...

Měli bychom se zamyslet kdy a chceme-li vůbec být šťastni.
Bohužel člověk je chybující a bude a pak bude i pykající a plkající a klekající a modlící a čekající na odpuštění:-)
Vyšší ideál touhy po dokonalosti, které není schopen a hledání cesty k zviditelnění se.
Bohužel, jak tu psal Mirek, čas plyne a my ho nechytíme, on chytí nás na konci našich dnů:-)

Chtělo by to změnu systému a pak budete mít plášť oba:-)
Bohužel je to marnost.
Neb člověk je člověkem a tedy chybujícím. Pokud od něj někdo žádá, aby se napravil a nechyboval, pak žádá nemožné. To je asi ta největší marnost. neb cnost je u člověka jen povrchovou vlastností a i ten, co nejméně chybuje, přesto chybuje:-)

ale naštesti neřekl-prodejte vše co mate a rozdejte chudym-tykalo se to určite osoby a a mista a času.-)..take řekl nehažte perly svinim atd:-)

činane řikaji-nedavej hladovemu chleba ale nauč ho pestovat obili a mlyt a peci:-)ale pro začatek mu dej kousek chleba aby než se to vše nauči nezemřel hlady:-)

To je rozumné, ale vyžaduje to zapojení:-)

Dál to pokračuje :
21Ježíš mu odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“
22Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
23Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.
24Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.“

Ono to nikdy není míněno doslova a nemyslím si, že odcházel smutný, ale nasr...:-)
Nejde jen o majetek, ale také o proměněná slova a činy ve vzpomínky na onoho člověka...
Ve výsledku jde o to, že vše tady zůstane a za peníze si lásku mezi hvězdami nekoupíš a to ani za kněžské roucho. Lpění na něčem je nesmyslem, přesto nejde ten stav zvrátit, tedy nelpět. Jsme lidé a myslíme tak. Jedno lpění vyvážíme jiným a nebo vlastní pýchou:-)

Co se ale dělo a jak to u prvních křesťanů fungovalo :
Skutky 4
34 Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je a peníze, které utržili,
35 skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.

"ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je a peníze, které utržili"
Tedy rozběhl se obchod z nemovitostmi a z toho bohatl kdo ?

A touto myslenkou vzajemne solidarni spolecnosti se dle vzoru rannich krestanu nechali pozdeji inspirovat treba i komunisti, ale ty se o to castou usilovali spatnou nasilnou cestou i kdyz ne vsichni uznavaji takovou cestu a tak treba i Lenin byl mnoha marxisty kritizovan jako clovek co poslapal myslenky komunistu, kde jejich prosazeni dle presvedceni techto lidi melo prijit diky vzdelavani nenasilnou cestou.

Hodne myslenek jenz jsou ale soucasti uceni komunistu je poostavenych na velice spatnem zakladu a to na schopnostech samotneho a vuli cloveka ignorujic vzajemne propojeni se Stvoritelem a stvorenim a nasi plnou zavislost od jeho pozehnani, kde jednoticim prvkem ma byt Pravda ve spojeni s Laskou.

vzajemná solidarni spolecnost je že všichni vlastní všechno ale tady nevlastnil nikdo nic, jen měli příslib království božího?

"Přestaňte si shromažďovat poklady na zemi, kde je ničí moli a rez a kde se vloupávají zloději a kradou. Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí moli ani rez a kde se zloději nevloupávají a nekradou. Kde totiž máš svůj poklad, tam budeš mít i své srdce.

Oko je lampou těla. Pokud je tedy tvé oko zaostřené, celé tvé tělo bude jasné. Ale pokud je tvé oko závistivé, celé tvé tělo bude temné. Pokud světlo, které je v tobě, je ve skutečnosti tma, pak je ta tma opravdu veliká!

Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo bude jednomu oddaný a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i bohatství.

Proto vám říkám: Přestaňte si dělat starosti o svůj život, tedy o to, co budete jíst a pít, nebo o své tělo, tedy o to, co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení? Dobře si všímejte ptáků: Nesejí, nesklízejí ani neshromažďují do sýpek, a přesto je váš nebeský Otec živí. Copak nejste cennější než oni? Kdo z vás může svůj život prodloužit o jedinou chvíli tím, že si dělá starosti? A proč si děláte starosti o oblečení? Poučte se z toho, jak rostou luční lilie: Nenamáhají se ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun v celé své slávě se neoblékal jako jedna z nich. Pokud tedy Bůh takto obléká květiny na louce, které tu dnes jsou a zítra je hodí do pece, nebude tím spíš oblékat vás? To máte tak malou víru? Nikdy si tedy nedělejte starosti a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblečeme?‘ Za tím vším se totiž honí lidé z jiných národů. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.

Dávejte tedy na první místo Království a to, co Bůh považuje za správné, a on vám dá to všechno ostatní. Nikdy si nedělejte starosti o zítřejší den, protože zítřek přinese své vlastní starosti. Každý den má dost svých problémů." (Matous 6 kap.)

"Poslouchejte, vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra odcestujeme do tamtoho města, strávíme tam rok, budeme obchodovat a něco si vyděláme.“ Vždyť ani nevíte, jaký bude váš život zítra! Jste totiž mlha, která se na chvilku objeví a pak zmizí. Spíš byste měli říct: „Pokud bude Jehova chtít, budeme žít a uděláme to či ono.“ Vy jste ale pyšní a vychloubáte se. Všechno takové vychloubání je špatné. Pokud někdo ví, co je správné, ale nedělá to, hřeší." (Jakub 4 kap.)

Jo asi nějako takto :
Lukáš 4
1Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků
2a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,
3Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.

" ‚Člověk nebude žít jenom z chleba, ale z každého slova, které vychází z Jehovových úst.‘"

"...A Bůh řekl: „Ať je světlo.“ A bylo světlo...Bůh viděl všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré..."

"...Dělejte si přátele pomocí nepoctivého bohatství, aby vás, až selže, přijali do věčných obydlí...."

"...Posílej svůj chléb po vodě, a po mnoha dnech ho znovu najdeš. Rozděl se se sedmi, nebo dokonce s osmi, protože nevíš, k jakému neštěstí na zemi dojde...."

"...Štědrému člověku se bude dobře dařit, a kdo osvěžuje druhé, bude sám osvěžen."

Nejspíš byl pohledný, to samé se říká o blíženci Tomášovi:-)

Taky jsou kibuce : Kibuc (v plurálu kibucim nebo kibucy; hebrejsky קיבוץ‎, anglicky kibbutz, německy Kibbuz) je označení pro zemědělskou, ale také průmyslovou osadu v Izraeli, která hospodaří formou kolektivního vlastnictví

Vidíš, že i židé pochopili Kristova slova:-)

Každá doba nějak člověka ovlivňuje, vědeckotechnický rozvoj, automatizace, století páry. velká buržoazní revoluce nebo třeba ta říjnová.
Myšlenky se bohužel rodí v hlavách:-)

Takové kádě existovaly i v Táboře:-)
Nebo můžeš navštívit kibucy v Izraeli:-)

No jo a ty hned už zase rychle ve svém oblíbeném prasečáku :-)?

Ono jde spíš o to vypořádání se s daným problémem. Zda máš pravomoc rozhodnout se za někoho jiného a nebo právo. Ve výsledku je to jedno, protože by se měl rozhodovat ten dotyčný. jestli žádá nebo chce a jak s tím naloží.
Dar se nedává z vypočítavosti. dar je momentální mentální stav:-)
Jak psal Michal:-)