Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

Jo to byla doba tu u nás jsme v lesích byly party hráli si na vojáky v rokli bojovali mezi sebou o kus této půdy a jiné hry,nebo na kolech na policajty a tak že lístky ze stromu byly platidla a když někdo jel rychle tak těmi lístky platil či si hráli na babu mezi domy jo to byla doba,nebo vzali hokejky a na ulicích hráli na silnicí hokej,branky byly jen kameny a hráli s míčkem.Ci fotbal hráli na louce jo to byl život.Rodice nás naháněli domů k večeru mi nechtěli a teď rodiče nutí děti ven od počítačů.

na lhaní je potřeba mít pamět na pravdu odvahu:-)

Jo no lháři většinou musí pamatovat co komu jiného řekli a ti co mluví pravdu jsou na tom lépe.

Na vsích to bylo zajímavější a živější. Stavěli jsme bunkry a lesní obydlí, pak v nich přebývali. Z vrby dělali luky, šípy, píšťalky. Vyřezávali z březové kůry (šla odloupnout a byla silná) lodičky a za plachtu posloužil javorový list, pletli pomlázky:-)
Mimochodem, které dítě dnes uplete pomlázku? Možná korbáč v Hradčovicích a někde ve Vlčnově kančúch:-)
O tom, co všechno jsme jedli a chytali a přespávali, jsme už psal:-)

Ještě bych možná přidal, že se k nám někdy přidávali i tatínkové a odvážné maminky. Aby nám to nezkazili, tak se na chvíli stali tím, nač jsme si hráli:-)

Používali jsme třeba Zálesácký zápisník, Topografii, Stopaře.
Inspirovali jsme se v knížkách jako je Tekumseh, Námořník na koni...
V Ábíčku, Pionýrské stezce a nebo dobré byly i různé příručky, které vydávala Česká pojišťovna.

já jen vojenske trenyrky a rybičku:-)

Měl jsi skromné dětství:-)

Nedávno jsem objevil jeden můj nožík. Co ten si to se mnou nahrál:-)

Jako kluk jsem chtěl být Macgyver a chtěl mít nůž co on,no nebyly peníze a tak nosil za 50 Kč čínský nůž a byl pyšný, nyní mám svycarak v kapce a zjišťuji že umí tolik věcí nedávno jsem s ním šrouboval něco a den před tím si otvíral dveře,ale psst toto znají jen lidé co dělají do bytů

Za nás jsme obdivovali Gagarina, Bílého Tesáka a Bílého Bima, Černé ucho a ještě 4 z tanku a pes, Reiko Kitamoriovou s jejím bílým psem Gorem, Angeliku s Peyracem a hlavně Sandokana, tygra s Mompracemu s Kabirem Bedim v hlavní roli a se Sambiliongem, jeho věrným sluhou, jeho přítelem Yanezem de Gomerou a krásnou perlou z Labuanu, Marianou Guillonkovou :-)
Tam bylo kinžálů:-)

Kabir Bedi po něm šli ženy no leccos to o tobě vypovídá.Marenko

Já se za své ženství nestydím. Jsem krásná, mladá a oduševnělá!:-)

No už tedy rozumím proč mě tu svadíš

To bych si nedovolila, neznám tvé číslo bot:-)

9 někdy desítky,ale když jsem v nich dlouho tak 12

Nemám ráda vycpávky:-)
Nebo psí dečky:-)

Vysazovat panty by si neměl, pokud tě K. nechce pustit dovnitř, máš zůstat venku:-)

Kdo je K. jinak nešlo o panty ale je tam něco co můžeš otevřít zámek.Jinak jsem tím nožem jako kluk ve vlaku šrouboval vše a kámoši,my máme strach jednou ten vlak se díky tobě rozpadne.

Tak přemýšlím na co všechno jsi to používal:-)
K je Karolína Světlá, vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová:-)

Ty jsi ta Karolína Světlá jo už chápu a nožík určitě opět v mysli na tvé otevření šatů,na co zas ženo hned nemyslíš.Ja tu píšu o duchovnu a ty hned o sexu.

Já jsem žena cudná. Límeček mám dopnutý až ke krku!
Dlouhé silné pančuchy a velké škrpále, abych ťa mohla lísknúť do g!:-)

Což je pro mě útěcha než se sleknes já usnu

škola života:-)seminko musi padnout do země a zemřit,aby dalo novy život:-)

Teď už to nezkoušej, nebylo by tady s kým psát:-)

Spousta mladých nezná třeba "roztahovanou":-)
Má oblíbená hra:-)
Ani jsme si tenkrát neuvědomovali, co všechno se může při ní stát, ale zase jsme se dokázali zodpovědně chovat v krizových situacích a pomohli a neutekli.

K tomu asi netřeba nic dodávat:-)
Přesto - když jsme si potřebovali zavolat, otevřeli jsme okno.
Pokud někdo bydlel dál, napsali jsme mu "vlastnoručně - propiskou" dopis. Když to byla dívka, mělo to své kouzlo, hned tě neodmítla a člověk si mohl představovat odpověď:-) Kdo chtěl ušetřit, poslal koresponďák (Michal (řezník - uzenář) už nebude vědět, o čem píšu:-)