To záleží na něm, na tobě na druhých.
Důležitá je snaha, ne nějaké nařízení.
Upřímnost je krásná vlastnost, ale musí být k sobě upřímná.
Jedna ka ka -- uprimnost musi byt uprimna k jinym a ne k sobe potom se muze lehce stat, ze se zmeni na sebechvalu.
Jedna k k - taky se muze zmenit na sebekritiku -- co si myslis, ze je lepsi?
Určitě by člověk neměl být lenivý na mysli:-)
Ale také sebetrýznění nevede ke kýženému cíli:-)
Každý jednotlivec by si měl udělat pořádek v sobě, tam ta kritika je
určitě na místě, ale nesmí ničit vědomí. Pokud si ujasníme nás
samotné, můžeme se vrhnout na ostatní a použít stejný lék:-)
Jedna k k -- Ja nejsem cech tak to presne chapani slova mne dela nekdy potize. -- takze si myslis, ze sebekritika je dobra? Tak proc dodavas nesmi nicit vedomi? Je to podle mne slovickareni - cehy nebo hold?
jedna k k -- aby jsi mne rozumel a pochopil mne - ja osobne nemam nic ale
vubec nic proti tobe
spis naopak - z meho pohledu jsi jeden s nejslusnejsich a nerozumejsich tady --
kdyz teda nepocitam sebe 
dobrou noc a nekdy zase - rad si te
prectu . Kiwi
Děkuji, to mě těší:-)
Jsou tu různí lidé, vždyť to znáš.
Jasně, že až po tobě. To je právě ta upřímnost:-D
Proto ten kiwi:-)
Zdravím na N.Z.:-)
Myslím to tak, že sebekritika nesmí jít moc do hloubky, nesmí probíhat
neustále a přes maličkosti, aby nezpůsobila psychické trauma.
Nikdo není dokonalý.
nejprve musíš být upřímný k sobě, aby si mohl být upřímný k ostatním. Neb bez toho nedokážeš posoudit míru:-)
"Účelem tohoto pověření je skutečně láska z čistého srdce a z dobrého svědomí a z víry bez pokrytectví." 1 list ap. Pavla Timotejovi 1 kap. 5vers
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
1