Jediná spravedlnost na světě je pro všechny, že se narodíme 
a umřeme .A není nic jen tma .
spravedlnost ve formě karmy, čili sklizně za to co neustále zaséváme, ať dobré nebo zlé většinou nevědomě všichni sejeme i sklízíme každý den už od narození..samotné naše narození, pokud už jsme starší, zralejší duše, znamená naše selhání, že jsme se po předchozím životě nedokázali dostat do nebe a že jsme se tudíž museli narodit sem znovu zpět, dostali jsme tedy šanci na opravnou zkoušku...takže z tohoto je vidět, že spravedlnost je vlastně každý náš nádech a výdech, každý náš krok, každá naše nemoc, úraz, každá příhoda, i zamilování se, i zlomení srdce, když jsme je sami před tím jiným lámali..jenomže kdo to snese vědět?? ne mnoho z dnešních lidí, co rádi hážou svoje viny na ostatní...ale spravedlnost karmy je neústupná a sahá často velice hluboko, až desítky životů nazpět a u mnohých o stovky, pokud je jejich duše ze Země a prošla tedy před tím i stovkami těl zvířecích, než se vyvinula pak do lidské formy =už od Boha s přiděleným duchem, což je ten rozdíl mezi zvířaty a lidmi...že zvířata mají duši a lidé nad sebou vznášejícího se ducha a již duchovně vyspělý člověk je duší, která je již tím duchem prostoupena, je tedy vědomým, ale to neznamená, že by si to nemohl stejně nějak pokazit, protože to nebe musí mít uvntř sebe již, ten klid, čestnost, charakter, trpělivost a všechny tyto dokonalé, boží vlastnosti, aby po smrti těla mohl již nenávratně odejít do nepomíjivých oblastí, tzv. nebí, kde se navěky vyvíjejí jedinci o podobné stejnorodosti, jakou má uvnitř sebe rozvinutu, dosaženu on...
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
