někteři kazatele ve sve urputnosti hned od rana zuřivě valčí slovnimi valkami an svych diskuzich a a zapomínaji že se už stali obeti sama sebe.-)...Zlobou a nenávistí působíme mnohem větší škody sami sobě než člověku, kterému se mstíme. On si totiž naše toxické jednání nemusí brát vůbec osobně a k srdci. Je to jako pít jed a doufat, že zemře někdo jiný.“
Dalajlamovým nejoblíbenějším příkladem jsou sousedské vztahy. „Představte si, že vás soused nesnáší a ustavičně vymýšlí, jak vám otrávit život. Začne-li vás to trápit, dostaví se problémy se špatným trávením, se spánkem, s bolestmi hlavy a i z dalších příčin budete muset užívat prášky. Protemní se vám nálada, stanete se zasmušilým a nepříjemným společníkem, takže k vám postupně přestanou docházet všichni přátelé. Ze strádání, hněvu a nenávisti vám zbělají vlasy, vyrazí vám vrásky, možná vás potkají ještě horší zdravotní problémy. A váš soused v tom momentu bude mít důvod radovat se. Jeho přání zkazit vám život se vyplnilo, aniž s vámi fyzicky přišel do kontaktu. Způsobili jste si vše sami svou vlastní reakcí a soustředěním na negace.-)
