Pojem hrubé národní štěstí byl poprvé použit roku 1972 v rozhovoru pro deník Financial Times, ve kterém tehdejší bhútánský král Džigme Singjä Wangčhug (Jigme Singye Wangchuck) řekl: „Hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt.“[1][2] Tímto konceptem se řídí vláda v Bhútánu. Má pomoci k vytváření takové ekonomiky země, která by byla v souladu s místní kulturou založenou na buddhismu.
Král každý rok cestoval po celém království a osobně si zjišťoval,
zda poddaní nemají nouzi....
Křestanská civilizace zavedla lidstvo tam, kde je....
Žel dnes se tam dostala TV a internet...
Chlapci se občas začali prát, do té doby naprosto neznámá věc.....
