je zajimave že jen jehke eroticke poštouchnutí vyvola v mělnickem kazateli takovy odpor a děs a prchaní,v tom bude nějaky zadrhel.-)mělnicky kazatel se boji i jen zminky o přirozenem přirození,děs a odpor.-)budeteli chtiti kazatele mělnickeho uklidit.-)tak sem dejte neco jemně neškodně erotickeho to prchavic než čert před křižem:-)
Ještě horší je to v případě, kdy se člověk ztotožňuje s náboženskými idejemi a činí ze sebe normu pro druhé. Namlouvá si, že je povznesen nad svého neosvíceného bližního a povyšuje se nad city a postoje druhých. Tato inflace vede ke ztrátě duševní rovnováhy, k emocionálnímu chladu a ke ztrátě smyslu pro skutečnost.
je li Tvá mysl všudypřítomna, co jsem snídal. Nevíš li to, není všudypřítomna.....
Netrap se tím co jsi snídal a zabivej se tím,jak ti to prospělo k tomu aby jsi byl v lásce ke všem bytostem a tím i tvá mysl byla všudypřítomná.
to je krasne ,že na stara kolena jsi si našel nejakou babičku a ona muže s tebou sdilet lasku a ty ji řikaš takova hezka slova jistě to bude ona zdislava již jsi potkal na soutoku dvou řek.-)je to hodna babička važ si ji je to dobra křestanka.-)
třeba ji ješte pojmeš za muženu v chramu svate ludmily.-) pochop že nejdřiv oltař a potom polštař.-)jistě se ješte vzpružiš a nebude se ti jen každe rano zdat že jsi tovarnik a po probuzeni ti zustane jen komín,takto to budeš mit ve vši počestnosti.-)
tak ty činiš stale zle skutky oišeš dole:-)aco te k tomu vede když maš milovat celym srdcem mysli silou a duši boha.-)kde by se v tobe jinak mohl brat nejaky zly skutek,jsi veliky hřišnik a nemaš to v sobe zvladnute stad se hanebniče.-)jsi stale otrokem svych hřichu:-)
Vám je smilstvo vlastní, svádíte mladé ženy a dívky! 
A co je nejhorší? Ještě se tím chlubíte!!!
omlouvam se tedy za svuj špatny intimní odhad a ted už tedy vime,že si ti už ani nepostaví.-)
zde je vidět, jak vás pýcha ničí,
mocně s vámi človíčku cvičí.....
nikdo vás už vážne nebere,
na vaše kecy se z vysoka vy.....
Jistě o tom hodně víte,
v pýše své se často chlubíte!
Hodně lidem jste jen k smíchu,
čistý jste jak vnitřek holubníku...
Dívka u řeky
Putovali spolu dva zenoví mniši Tansan a Ekido a dospěli k brodu. Na
břehu stála překrásná mladá dívka v hedvábném kimonu. Očividně měla
strach přejít přes řeku, protože ji vzedmuli silné deště.
Ekido se rychle podíval jinam. Naproti tomu Tansan nezaváhal a beze slova vzal
dívku do náruče a přenesl ji přes řeku. Na druhém břehu ji opatrně
postavil a oba mniši pokračovali mlčky v cestě. Uplynula čtvrthodina,
půlhodina, celá hodina. Tu Ekido vyhrkl: “Co to do tebe vjelo, Tansane!
Porušil si několik mnišských pravidel naráz. Jak sis té hezké dívky
vůbec mohl všímat, natož se jí dotknout a přenést jí přes řeku?”
Tansan klidně opáčil: “Já jsem jí nechal u řeky, ty jí ještě
neseš.”
Otče!
Lásko
naše!
Miláčku Můj
milovaný...
Omlouvám se
Ti!
Děkuji Ti!
Miluji Tě!
Tatínku můj
milovaný...
Mnozí si tu tleskají,
lásku k Bohu nemají.
Jim prý stačí meditace,
přou se tady převelice.
Lásko!
Tatínečku můj,
stále věrně při mně stůj.
Odpouštěj mi
skutky zlé,
nečiním je s úmyslem.
Tvůj prvorozený syn.
Koho
citujete? 
Líbila by se
Vám taková má reakce, bratře a příteli můj? 
