Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

Všechno jsou to legendy a mýty, které však nejsou smyšlené. Vznikaly na základě skutečností spojených se sebevýchovou lidí prostřednictvím této starobylé duchovní praktiky. Prostě dříve, kdy chování většiny lidí ovlivňovaly převážně jejich základní potřeby, se dával "Lotosový květ" pouze vyvoleným, víceméně duchovně vyspělým jedincům. A je přirozené, že ostatní lidé pak tyto jedince vnímali jako bohy. Protože ten, kdo v sobě vypěstoval "Lotos" a probudil svoji duši, se stal ve skutečnosti podobným bohu, neboť tvoří v Lásce svou pouhou jedinou myšlenkou.

Buddha, Lotosový květ a buddhismus
Když přišel čas duchovní osvěty většiny lidí, dali Bódhisattvové ze Šambaly tuto duchovní praktiku Buddhovi. Právě díky duchovní praktice „Lotosový květ” dosáhl Siddhártha Gautama (vlastní jméno Buddhy) osvícení. Se souhlasem Rigdena (Vladyky Šambaly), dal Buddha toto učení svým učedníkům, aby jej dále šířili mezi lidmi. Bohužel, lidé s postupem času učení Buddhy překroutili a na základě této duchovní praktiky vytvořili celé náboženství. To způsobilo, že si nyní dokonce sami buddhisté vyznávající toto náboženství, představují svůj ráj jako nějaké neobvyklé místo, kde se lidé, podobně jako Bohové, rodí v lotosovém květu. Hledají toto místo, i když neustále se nachází uvnitř nich samotných. Z Buddhy udělali Boha, ačkoli ve skutečnosti to byl obyčejný Člověk, který díky této duchovní praktice dosáhl stavu osvícení. Odsud pochází také Lotos jako symbol buddhismu, stejně jako výraz "Buddha sedí na lotosovém trůně" nebo "Buddha stojí v lotosu". Buddha na svém příkladu ukázal lidem, čeho může člověk dosáhnout, když u něj zvítězí jeho duchovní hodnoty. Buddha vykonal mnoho užitečného pro duchovní rozvoj lidstva šířením této duchovní praktiky mezi lidmi ve své původní podobě.

Duše cítí Boha
A co je nejdůležitější – v člověku se probouzí duše, on sám se začíná cítit jako Člověk, který začíná chápat, kdo je Bůh, že Bůh je všudypřítomná entita a nikoli fantazie několika bláznů. Začíná v sobě cítit boží přítomnost a násobí tuto sílu svými pozitivními myšlenkami a pocity. Už se nikdy necítí osaměle na tomto světě, protože Bůh je s ním a je v něm, cítí jeho skutečnou přítomnost. Říká se: „Kdo přebývá v Lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm, protože Bůh je Láska sama“.

Člověk, který září
Je také velmi důležité, že člověk začne cítit auru květiny, která se nachází uvnitř něho a kolem něj. S odstupem času může vidět tuto vibraci v podobě slabého světelného záření. Vzduch kolem se zdá být jakoby lehčí a průzračnější, okolní svět má intenzivnější barevné tóny. A co je nejvíce fascinující, že i ostatní lidé si u něj začnou všímat těchto změn. Existuje takový lidový výraz „člověk září“, člověk svítí“. Vlastně toto je záření vlnového pole produkovaného Láskou samotného člověka. Lidé kolem taky začínají cítit tyto vibrace. Je jim příjemné být nablízku tomuto Člověku, rovněž začínají mít pocit radosti a vnitřního vzrušení. Mnozí lidé se uzdravují, jiní se cítí lépe v jeho přítomnosti, ať jsou jakkoli nemocní. Každý je přitahován tímto Člověkem a chce mu otevřít svoje srdce a duši. To znamená, že lidé vnímají Lásku. Je to otevřená brána Srdce na cestě k Bohu. Právě o tom mluvili všichni ti Velicí a měl to na mysli Ježíš, když řekl: “Otevři své srdce Bohu“.

Bohové zrození v lotosu
Meditace „Lotosový květ“ se používá odnepaměti. Od dávných dob se věřilo, že z „Lotosu“ se rodí bohové, že Bůh se probouzí v „Lotosu“. V tom smyslu, že božská podstata – duše – se probouzí v "květu Lotosu", v Harmonii a Lásce uvnitř vás. Avalókitéšvarova mantra: "ÓM MANI PADME HUM" v překladu znamená: "Klenot (poklad) ukrytý v lotosu", což také jasně odkazuje na meditaci lotosový květ. Vždyť člověk se neustále stará o svoji květinu, neustále kontroluje své myšlenky a pocity tak, aby "Lotosový květ" nezvadl. Ve skutečnosti to znamená, že si vytvoříte svými pozitivními myšlenkami a pocitem Lásky určité silové pole, které na jedné straně působí na okolní svět a na druhé straně změní vnitřní frekvenci vnímání rozumu samotného člověka. Skutečnost, že duchovní praktika "Lotosový květ" existovala již dříve, potvrzují četné prameny z dávných dob. "Lotos" se například dával zvoleným faraónům Starého Egypta. A pokud se člověk podívá do literatury s tímto tématem, zjistí, že podle egyptských mýtů a legend se dokonce i bůh Slunce Ra narodil právě z lotosového květu. Tato květina sloužila jako trůn, na kterém usedali Isis, Horus, Osiris. Ve starověkých „Védách”, nejstarší hinduistické literatuře napsané dokonce v sanskrtu, je lotos také jedním z hlavních témat. Zejména v souvislosti s tím, že Bůh má tři hlavní mužská ztělesnění – Brahma - Stvořitel, Višnu - Ochránce a Šiva - Ničitel – se říká: "Z těla boha Višnu vzešel obrovský zlatý lotos, z něhož se narodil stvořitel Brahma (na obrázku níže vlevo). Vyrůstal zlatý lotos s tisíci lístky a spolu s ním rostl i Vesmír“. Dodnes je lotos symbolem čistoty a cudnosti v Číně (stejně jako v Indii). S lotosem byly vždy spojované nejlepší lidské vlastnosti. Podle starodávného čínského mýtu se na „zvláštním západním nebi“ nachází lotosové jezero a každá květina, která v něm roste je spojená s duší zemřelého: byl-li člověk mravný a dobrosrdečný, pak jeho květina rozkvete, bylo-li tomu naopak – květina zavadne. V Řecku je lotos věnován bohyni Héře. Ve zlatém slunečním člunu, který má podobu lotosu, podnikl jednu ze svých cest Hérakles.‘‘

Frekvence dobra a zdraví člověka
Člověk se tedy vědomě naladí na frekvenci lásky a dobra. A dobro znamená úspěch, štěstí, zdraví. To je vše! Člověk má dobrou náladu, což má příznivý vliv na jeho psychiku. Právě CNS (centrální nervový systém) je klíčovým regulátorem životně důležitých činností organismu. Proto především tato duchovní praktika zlepšuje zdravotní stav člověka. Kromě toho se člověku začíná dařit i v životě, protože se umí smířit a vypořádat se vším, co přichází. Nikdo se s ním nechce hádat a všude je vítán. Nikdy nemívá žádné velké problémy. Proč? Protože, i když v jeho životě dochází k všelijakým událostem, vždyť život je život, vnímá tyto události úplně jinak než obyčejní lidé. Protože se v něm probouzí nový pohled na život, který mu pomáhá učinit přijatelné rozhodnutí v dané situaci. V tomto člověku se probouzí Moudrost života…

Žít v Lásce
Za prvé, člověk má vždy pod kontrolou svoje myšlenky, naučí se soustředit jenom na pozitivní věci, což automaticky znamená, že nikomu nemůže přát nic zlého ani nikomu ubližovat. Vždyť toto cvičení trvá neustále, každý den a každou sekundu, po celý jeho život. Je to neobvyklý způsob, jak se zbavit špatných myšlenek, s nimiž nelze bojovat silou. Lásku si člověk nemůže vynutit, proto se musíme naučit rozptylovat. Přijde špatná myšlenka, člověk se soustředí na svoji květinu, začne jí předávat svoji Lásku a umělou cestou tak zapomene na všechno špatné. Nebo soustředí svoji pozornost na něco pozitivního. Ale květinu cítí neustále: když se ukládá k spánku, když se probouzí, v noci, ve dne, ať už se zabývá čímkoli – ať studuje, pracuje, sportuje atd. Člověk cítí, jak v jeho nitru plane Láska, jak se proudy této Lásky chvějí v jeho hrudi a rozlévají se po celém jeho těle. Cítí, jak ho tato květinka začíná hřát zevnitř, zvláštním teplem, teplem boží Lásky. A čím více Lásky jí dává, tím větší Láska se v něm rodí. Neustálé vyzařování této Lásky vede člověka k tomu, že i ostatní lidi začíná vnímat s Láskou.

Vnější květina
Čím více člověk o květ pečuje, velebí tuto Lásku, tím více pociťuje, že se květina rozrůstá a svými okvětními lístky těsně obepíná jeho tělo. Člověk se pak ocitne uvnitř obrovského Lotosu. A zde nastává velmi důležitý moment. Když člověk dosáhne toho, že ho lotosové lístky obklopují ze všech stran, cítí dvě květiny. Jednu uvnitř sebe, květinu, která se nachází pod srdcem a stále ho zahřívá vnitřním pocitem Lásky. A druhou, větší, jakoby astrální skořápku tohoto květu, která jej obklopuje a vyzařuje na jedné straně vibrace Lásky k celému světu a na druhé straně chrání před negativními vlivy okolí. To vyvolává zákon příčiny - následku. Dochází k vibračnímu spojení. Jednoduše řečeno, člověk vyzařuje energii dobra, kterou mnohokrát zesiluje prostřednictvím duše, a tím vytváří blahodárné vlnové pole. Toto silové pole, které člověk neustálé cítí a udržuje jej silou své Lásky, působí pozitivně nejen na člověka samotného, ale i na okolní svět.

Vnitřní květina
Když tato květina rozkvétá a květ se začíná zvětšovat, začne vydávat vibrace namísto vůně, tak zvané gravitony nebo leptóny - to je energie Lásky. Člověk cítí chvění okvětních lístků, od kterých vibruje celé jeho tělo a celý prostor kolem něj, a tím vyzařuje do světa Lásku a Harmonii. To se projevuje příjemným pocitem pálení v oblasti sluneční pleteně (solar plexus), teplem, které se rozlévá po celém těle. Tyto pocity vznikají a pramení z místa, kde přebývá duše člověka. Odtud začíná být cítit teplo. Hlavní smysl spočívá v tom, že ať už je člověk kdekoli, s kýmkoli, nezáleží na tom, co dělá nebo myslí, měl by vždy toto teplo cítit, teplo, které zahřívá nejen jeho tělo, ale i jeho duši. Tato vnitřní koncentrace Lásky se nachází v samotném květu.

Péče o lotosový květ
Jak dlouho trvá, než rostlina vyroste a rozvine svůj oslnivě bílý květ? Někteří lidé potřebují léta, jiní jen několik měsíců, další několik dní nebo dokonce pár okamžiků. Záleží na tom, jak moc si to člověk přeje, a jak se snaží. Je nutné tuto květinu nejen pěstovat, ale stále ji živit silou své Lásky, aby nezavadla a nezahynula. Toto vědomí neustálé péče o květinu udržuje člověk na úrovni podvědomí nebo přesněji řečeno na úrovni vzdáleného kontrolovaného vědomí. Čím více Lásky dává člověk této květině, v duchu ji hýčká, stará se o ni, chrání ji před negativním vlivem okolí, tím víc květina roste. Tato květina se živí energií Lásky - vnitřní energií Lásky. A čím více Lásky člověk vůči celému světu, ke všem lidem a ke svému okolí, tím větší květ narůstá. A pokud se začne hněvat – květina slábne, když ztratí kontrolu nad svým hněvem – květina zavadne a onemocní. Pak je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se uzdravila. To je svým způsobem určitý druh kontroly.

Kontrola myšlenek
Ať již si to lidé uvědomují či ne, velké množství svého času věnují představám různých konfliktních situací, negativním vzpomínkám z minulosti, myslí na to, jak se s někým dostali do sporu, jak někoho zklamali nebo ošidili, přemýšlí nad svými nemocemi nebo materiálními problémy a tak dále. Tím tedy neustále udržují negativní obraz myšlení. Díky praktikování techniky Lotosový květ se člověk záměrně, pod svou vnitřní kontrolou, zbavuje všech těchto negativních myšlenek. Čím častěji udrží pozitivní obraz myšlení, tím rychleji v něm toto semínko Lásky prorůstá. Nejprve si člověk představuje, jak semínko klíčí, objevuje se malinkatý stonek. Roste dále, na stonku se objevují listy, poté malé poupě květu. A nakonec, kdy se mu dostává stále více a více síly Lásky, rozkvete poupě v překrásný lotos. Na začátku má lotos zlatavou barvu, postupně, jak roste, se promění v oslnivě bílý.

Meditace Lotosový květ
Podstata tohoto cvičení je následující. Člověk si představí, že do svého nitra, do oblasti sluneční pleteně (Plexus Solaris), zasadí lotosové semínko. Toto malé semínko v něm začne klíčit díky síle Lásky, zformované jeho pozitivními myšlenkami. Tím, že člověk neustále kontroluje růst květiny, zbavuje se uměle negativních myšlenek, které se mu neustále honí hlavou.

Duše je naše skutečné Já. Duše je antihmotou, částicí z duchovního světa, skrývá se v ní síla, která ve světě hmoty nemá obdoby. Duše je zvláštním generátorem věčné božské síly, který je však třeba nejprve aktivovat. K tomu je nám dána tisíce let stará meditace Lotosový květ, technika, sloužící k poznání a probuzení lidské Duše. Když se v člověku probudí duše, člověk cítí hluboký vnitřní klid a mír, Lásku, mocný pramen Lásky uvnitř sebe samého. Člověk začíná chápat, kdo je Bůh, že Bůh je všudypřítomná entita. Začíná v sobě cítit boží přítomnost a násobí tuto sílu svými pozitivními myšlenkami a pocity. Už se nikdy necítí osaměle na tomto světě, protože Bůh je s ním a je v něm, cítí jeho skutečnou přítomnost. Říká se: „Kdo přebývá v Lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm, protože Bůh je Láska sama“.