O tom, že Bůh neexistuje, se baví většinou pouze "blázni"!

Tím ale ty duševně nemocné, a dost často morálně zpustlé jedince neurážím! Sami víte, jak trpělivě přistupuji k člověku s přezdívkou "stalyusmev".

Žádné loučení pro nás.
Kdekoliv jsi,
navždy budeš v mém srdci.
Mahátma Gándhí

A žili šťastně až do smrti.

Fanatismus věřících, jedna církev má pravdu za to, co druhá za blud a naopak....

Android Kryton má být rozebrán a nahrazen vyšším typem robota

KRYTON pakuje sám sebe dle instrukcí. LISTER vstupuje a vypadá hodně zklamaný.

LISTER: Nemůžem to zastavit? Nešlo by něco udělat?

KRYTON: Bohužel ne, pane. Všichni roboti mají naprogramovanou dobu trvanlivosti. Kdybychom vydrželi věčně, jak by výrobci prodali své nejnovější modely?
LISTER: Nemůžu tomu uvěřit.
KRYTON: Ale netrapte se. Prožil jsem dlouhý a poměrně zajímavý život. Opravdu smutné je jen to, že jako můj adoptivní majitel musíte zemřít se mnou.
LISTER: (Šokovaně) Cože!?
KRYTON: Vtip, kameňákový vtip.
LISTER: A tobě to nevadí? Já bych z tohodle zkolaboval. Nějakej vocas v bílým plášti ti naprogramuje datum smrti, aby sypali robota za robotem jak na běžícím páse.
KRYTON: Ne. Abych řekl pravdu, pane, jsem s tím smířený.
LISTER: A co teď bude?
KRYTON: Zítra v 7:00 bude aktivován můj zkratovací disk a veškerá mentální i fyzická aktivita ustane.
LISTER: A co pak?
KRYTON: Nevím... Možná si najdu práci jako diskžokej!
LISTER: Jak se s tím můžeš jenom tak smířit?
KRYTON: Není to definitivní konec, pane. Je to začátek. Sloužil jsem tolika pánům a teď se těším na sladkou odměnu v křemíkovém nebi.
LISTER: V křemíkovym co?!?
KRYTON: Křemíkové nebe snad znáte?
LISTER: To myslíš křemík jako silikon, co z něj má Bridgette Nielsonová prsa?
KRYTON: Ne. Jde o elektronický posmrtný život! Je to shromaždiště duší všech elektrických přístrojů. Robotů, kalkulaček, toastovačů, fénů na vlasy, je to místo posledního odpočinku.
LISTER: Nechci říct něco nevhodnýho, ale to je absolutně na hlavu padlý. Neexistuje žádný „křemíkový nebe“.
KRYTON: A kam přijdou všechny kalkulačky?
LISTER: Nikam! Umřou. To je konec.
KRYTON: Copak Vy nevěříte, že Bůh je všech věcech? Vy nejste panteista?
LISTER: Jo, ale nemyslím, že v tom jsou přístroje v domácnosti. Nejsem fénteista! Stroje nemaj duši. Kompjůtry a kalkulačky nepřijdou do nebe. Neexistujou fény s křidýlkama, co seděj na obláčku a hrajou na harfu!
KRYTON: Ale ovšem, že ano! Jak je přece psáno v Elektronické bibli: „Vlak bude pobývat s větrákem.“ To dá přece rozum. Kdybychom se nemohli těšit na něco lepšího, proč by proboha přístroje celý život tak oddaně sloužily lidem? To by byla opravdu hloupost!
LISTER: Jo, máš pravdu. Jasně. Křemíkový nebe.
KRYTON: Nebuďte smutný, pane Davide. Na výsostech bude duše má jásat a plesat.
LISTER: Jenom pro zajímavost, je křemíkový nebe to samý jako je lidský nebe?

KRYTON: Lidské nebe? Co Vás nemá. Lidé nepřijdou do nebe! Ne. To si jenom, jenom někdo vymyslel, abyste se všichni nezbláznili!

LISTER sedí na stole a čte „Příručku pro vlastníky androidů série 4000“. RIMMER soucitně zírá ze své pryčny.

RIMMER: To je moc smutné, Listere, ale co naděláš?
LISTER: Smutný? Je to hnus! Naprogramovali ho tak, aby věřil v křemíkový nebe, aby se necukal, až bude načase ho vypnout. Myslí si, že je celej život všechno na levačku, protože ho na konci čeká velká odměna.
RIMMER: Aspoň dostane avízo den předem. To se většině z nás nepodaří. Ty jen slyšíš: „Pozor autobus!“ „Jakej autobus?“ „Bum!“ Jak to snáší?
LISTER: Normálka. Dělal, co mu ty paka nakázaly.
RIMMER: Asi bych si s ním měl promluvit. Možná že potřebuje radu.
LISTER: Od tebe?
RIMMER: Dělal jsem na Lince důvěry.
LISTER: Já vim. Jedno dopoledne.
RIMMER: Déle jsem to nevydržel.
LISTER: Nedivím se ti. Volalo ti pět lidí a všichni spáchali sebevraždu. A to si jeden chudák splet` číslo! Volal si o výsledky kriketu.
RIMMER: Není snad moje vina, že si všichni vybrali na skok z okna den, kdy jsem měl službu. Byly toho plné noviny. „Den Lumíků“ tomu říkali.
LISTER: Měli bysme najít jeho zkratovací disk a zneškodnit ho.
RIMMER: Není to android ze stavebnice. Není jako ten stupidní tvor, co jste ho koupili na Callistu. Je to nad naše síly!
LISTER: Máš pravdu.
RIMMER: Ale běž, je docela šťastný. Sám jsi říkal, že hledá útěchu ve své víře.
LISTER: Ale jeho víra je snůška hovadin!
RIMMER: Každý má nárok na svou víru, Listere. Nesdílel jsem víru svých rodičů, ale nikdy bych je proto nezavrhnul.
LISTER: Co byli?
RIMMER: Vířiví adventisté sedmého dne. Věřili, že musíš každou neděli vířit. Vířili cestou na mši, vířili při kázání a vířili cestou domů.
LISTER: A jakej to mělo význam?
RIMMER: Víš, věřili všemu, co stálo v Bibli. Adam a Eva. Had a jablko. Věřili každému slovu. Bohužel byla v jejich verzi tisková chyba. Všechno bylo založeno na první epištole Korintský. „Vír, naděje a láska.“ A největší z té trojice je vír. A tak to dělali každý sedmý den. Řeknu ti, nedělní oběd, to byl děs. Vířit kolem stolu při nalévání polévky, měli jsme rybářské klobouky a gumáky až po bradu.

Zdejší jehovnisté a jim podobní, nejsou ve své víře až tak rozdílní....

Dokonce ani víra koček, které se vyvinuly z Listrovy březí kočky, během 3,000,000 let neměly nezajímavé náboženství.... Listr pak ve stázi (mimo čas a prostor) přečkal ony 3 miliony let...

Kočičí náboženství....
HOLLY: Dobrý jitro, Dave. Dokončil jsem tvůj překlad.

LISTER: Kdo je Kloister? Jsem to já?

HOLLY: Ano, Dave. Kočky tě prohlásili za svého Boha.

LISTER: Vida! Kluk z chudý rodiny si vede fakt dobře!

HOLLY: A tvůj plán koupit farmu na Fidži a provozovat tam podnik s koblihami a hot-dogy je obrazem jejich nebe.

LISTER: Cože?

HOLLY ukáže obrázek ze Svaté knihy, zobrazující vznešenou biblickou verzi LISTERA, stojící na vrcholu hory a čtoucí svitek černé kočce. HOLLY čte překlad knihy.

HOLLY: „A Kloister děl: „Hle, zavedu vás na Fušál a tam otevřeme chrám jídla, v němž budou párky, chutné koblížky a hojnost všemožných laskomin.“

Obrázky se mění. Zachycují párky, koblížky a Kloistera stojícího před pojízdným stánkem s dobrotami na pláži s palmami.

HOLLY: „Ba i malé sáčky s hořčicí. A obsluha nechť nosí čapky na znamení vznešenosti, ano, ačkoli budou z barevného kartonu a na vrcholku je bude zdobit roztomilý šíp.“

LISTER: Stojí tam, co se stalo ostatním kočkám?

HOLLY: Svaté války. Tisíce let zuřil boj, Dave, mezi dvěma klikami.

LISTER: Jakejma klikama?

HOLLY: Mezi přívrženci červených čapek a přesvědčenými modročapkáři.

Další obrázek ukazuje svaté války. Stojí proti sobě dva šiky kočičích lidí. Jedna strana má červenou kartonovou čepici s šípem, druhá modrou.

LISTER: Chceš říct, že válčili kvůli tomu, jestli budou čapky v bistru červený nebo modrý?

HOLLY: Ano. Většina z nich v těchto bojích zahynula. To je pitomost, co?

LISTER: Neděláš si srandu? Měly bejt zelený.

Chodba

LISTER jde chodbou.

LISTER: Pokračuj, Holle.

HOLLY: Po příměří postavili dvě archy a odletěli z Červeného trpaslíka hledat Fušál.

LISTER: Žádnej Fušál neexistuje. Jde o Fidži. Prosim tě, jak ho chtěli najít?

HOLLY: „A Kloister dal Frankensteinovi svatá písma, v nichž se praví: „Ti, kdož jsou moudří, rozluští význam těchto slov, kterážto zněla: Sedm ponožek, jedna košile.“

LISTER: To je můj seznam pro prádelnu! Vystlal sem košík svý kočky seznamem pro prádelnu!

HOLLY: Modročapkáři ho považovali za mapu hvězdné oblohy, která je zavede do země zaslíbené.

Objeví se obrázek vesmírné oblohy se souhvězdími ve tvaru košile a sedmi ponožek.

LISTER: Žádná mapa, to bylo moje špinavý prádlo.

Ubikace

LISTER vchází.

LISTER: Co se stalo pak, Holle?

HOLLY: Archa, jež odletěla první, sledovala posvátná znamení, a běda, narazila do asteroidů.“

Obrázek zobrazuje Červeného trpaslíka a dvě archy odlétající opačnými směry. Další obrázek zachycuje náraz archy modročapkářů do asteroidu.

HOLLY: „A ti vyvolení v arše druhé letěli dál ujištěni, že jsou vskutku vyvolení.“

Na dalším obrázku je vidět archa červenočapkářů ve tvaru kočičí hlavy odlétající z Trpaslíka. (vesmírné lodi)

LISTER: To je teda běs. Svatý války, zabíjení. Náboženství jim sloužilo jako záminka, aby se řezali hlava nehlava.

Biblické objevy z roku 2400

ZPRÁVAŘKA: Dobrý večer, sledujete zprávy v pátek sedmadvacátého Geldolfa. Archeologové poblíž hory Sinaj našli stránku knihy, která je odborníky považována za součást Bible. Bonnští experti nyní určují její stáří. V případě, že je skutečně pravá, tak patří na první stranu a biblický text zní: „Mé milované Candy. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní a jakákoliv podobnost se skutečnými lidmi, žijícími či mrtvými, je čistě náhodná.“ Církevní představitelé tuto stranu jednotně odmítli.

Nazdárek.
Dlouho sleduji tuto diskuzi, občas nevím, zda lidé v ní, se dokáží na něčem domluvit.
Jste tady hodně rozmanití.

Bůh Tě miluje!

To platí i v tomto okamžiku!

(Bible, Žalm 8:5)

Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn Člověka, že se ho ujímáš?

(Živé Slovo Boží)

P.S. Kdo je Člověk, že na něho pamatuješ, Syn Člověka, že ses ho ujal?

Tatínek, náš Živý Bůh a Panovník, miluje nás všechny...

„Můj mistr říkával: Nepotřebuješ nic k tomu být šťastný. Potřebuješ něco k tomu být smutný.“ — Mooji