Můj dědeček mi říkal-dívenko neber Boží milost jen v tom,když tě potká něco krásného-ale i to,když tě potká něco bolestného.Můžeš to brát jako odplatu a splácení toho co zaséváme a také sklízíme a nebo jako projev Boží milosti k pokoře a vyzvu překonat a zesílit.Buď vděčná i za tyto chvíle bolesti,žádná bolest netrvá věčné,vše se měni to dobré i zlé a kdyby sis zvykla a chtěla jen štěstí,tak bys zlenivěla umdlela a děsilo by tě káždé malé škrábnutí.Toto vše ti má připomenout to,že zde není náš právý domov a stav