„Jste tu jen na krátkou návštěvu. Nespěchej, neboj se. A nezapomeňte
si cestou přivonět k květinám. "
Žij život a buď laskavý! Mír a lásky! ❤ ❤
„Jste tu jen na krátkou návštěvu. Nespěchej, neboj se. A nezapomeňte
si cestou přivonět k květinám. "
Žij život a buď laskavý! Mír a lásky! ❤ ❤
Malý princ - Kapitola o Lišce
Tu se objevila liška.
"Dobrý den," řekla.
"Dobrý den", zdvořile odpověděl malý princ. Obrátil se, ale nic neviděl.
"Jsem tady, pod jabloní...," řekl ten hlas.
"Kdo jsi?" zeptal se malý princ. "Jsi moc hezká..."
"Jsem liška," řekla liška.
"Pojď si se mnou hrát," navrhl jí malý princ. "Jsem tak smutný..."
"Nemohu si s tebou hrát," namítla liška. Nejsem ochočena.
"Ó promiň," řekl malý princ.
Chvíli přemýšlel a pak dodal: "Co to znamená ochočit?"
"Ty nejsi zdejší," řekla liška, "co tu hledáš?"
"Hledám lidi," odvětil malý princ. "Co to znamená ochočit?"
"Lidé," řekla liška, "mají pušky a loví zvířata. To je hrozně nepříjemné. Pěstují také slepice. Je to jejich jediný zájem. Hledáš slepice?"
"Ne," řekl malý princ. "Hledám přátele. Co to znamená ochočit?"
"Je to něco, na co se moc zapomíná," odpověděla liška.
"Znamená to vytvořit pouta..."
"Vytvořit pouta?"
"Ovšem," řekla liška. "Ty jsi pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek.
Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě..."
"Začínám chápat," řekl malý princ. "Znám jednu květinu ... myslím, že si mě ochočila..."
"To je možné," dodala liška. "Na Zemi je vidět všelicos..."
"Ó, to není na Zemi," řekl malý princ.
Zdálo se, že to probudilo v lišce velkou zvědavost:
"Na jiné planetě?" "Ano."
"Jsou na té planetě lovci?" "Nejsou."
"Ach, to je zajímavé! A slepice?" "Také ne." "Nic není dokonalé," povzdychla si liška.
Ale vrátila se ke svému nápadu: "Můj život je jednotvárný. Honím slepice a lidé honí mne. Všechny slepice jsou si navzájem podobné a také lidé jsou si podobní. Trochu se proto nudím. Ale když si mě ochočíš, bude můj život jakoby prozářen sluncem. Poznám zvuk kroků, který bude jiný než všechny ostatní. Ostatní kroky mě zahánějí pod zem. Ale tvůj krok mě jako hudba vyláká z doupěte. A pak, podívej se! Vidíš támhle ta obilná pole? Nejím chléb. Obilí je pro mne zbytečné. Obilná pole mi nic nepřipomínají. A to je smutné. Ale ty máš zlaté vlasy. Bude to opravdu nádherné, až si mě ochočíš. Zlaté obilí mi tě bude připomínat. A já budu milovat šumění větru v obilí..."
Liška umlkla a dlouho se dívala na malého prince.
"Ochoč si mě, prosím!" řekla.
"Velmi rád," odvětil malý princ, "ale nemám moc času. Musím objevit přátele a poznat spoustu věcí."
"Známe jen ty věci, které si ochočíme," řekla liška. Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel. Chceš - li přítele, ochoč si mě!"
"Co mám dělat?" zeptal se malý princ.
"Musíš být hodně trpělivý," odpověděla liška. "Sedneš si nejprve kousek ode mne, takhle do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž ..."
Druhý den přišel malý princ zas.
"Bylo by lépe, kdybys přicházel vždycky ve stejnou hodinu," řekla liška. "Přijdeš-li například ve čtyři hodiny odpoledne, již od tří hodin budu šťastná. Čím více čas pokročí, tím budu šťastnější. Ve čtyři hodiny budu už rozechvělá a neklidná; objevím cenu štěstí! Ale budeš-li přicházet v různou dobu, nebudu nikdy vědět, v kterou hodinu vyzdobit své srdce... Je třeba zachovávat řád."
"Co to je řád?" řekl malý princ.
"To je také něco moc zapomenutého," odpověděla liška, "to, co odlišuje jeden den od druhého, jednu hodinu od druhé. Moji lovci například zachovávají také řád. Tančí každý čtvrtek s děvčaty z vesnice. Každý čtvrtek je tedy nádherný den! Jdu na procházku až do vinice. Kdyby lovci tančili kdykoliv, všechny dny by se podobaly jeden druhému a neměla bych vůbec prázdniny."
Tak si malý princ ochočil lišku. A tu se přiblížila hodina odchodu.
"Ach budu plakat," řekla liška.
"To je tvá vina," řekl malý princ. "Nepřál jsem ti nic zlého, ale tys chtěla, abych si tě ochočil..."
"Ovšem," řekla liška.
"Ale budeš plakat!" namítl malý princ.
"Budu plakat," řekla liška.
"Tak tím nic nezískáš!"
"Získám, vzpomeň si na tu barvu obilí."
A potom dodala: "Jdi se podívat ještě jednou na růže. Pochopíš, že ta tvá je jediná na světě. Přijdeš mi dát sbohem a já ti dám dárek - tajemství."
Malý princ odběhl podívat se znovu na růže.
"Vy se mé růži nepodobáte, vy ještě nic nejste," řekl jim. "Nikdo si vás neochočil a vy jste si taky nikoho neochočily. Jste takové, jaká byla má liška. Byla to jen liška podobná statisícům jiných lišek. Ale stala se z ní má přítelkyně a teď je pro mne jediná na světě."
A růže byly celé zaražené.
"Jste krásné, ale jste prázdné," pokračoval. "Není možné pro vás umřít. Pravda, o mé růži by si obyčejný chodec myslel, že se vám podobá. Ale ona jediná je důležitější než vy všechny, protože právě ji jsem zaléval. Protože ji jsem dával pod poklop. Protože ji jsem chránil zástěnou. Protože jí jsem pozabíjel housenky (kromě dvou nebo tří, z kterých budou motýli). Protože právě ji jsem poslouchal, jak naříkala nebo se chlubila, nebo dokonce někdy mlčela. Protože je to má růže."
A vrátil se k lišce. "Sbohem...," řekl.
"Sbohem," řekla liška. "Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
"Co je důležité, je očím neviditelné," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
Hledám něco, co mi chybí a co bych chtěl nalézt:-)
Možná čekám nedokonalost...
Existuje starodávné indianské rčení, že něco žije jen tak dlouho,
dokud si to pamatuje poslední člověk. Moji lidé začali věřit vzpomínkám
před historií. Paměť, stejně jako oheň, je zářivá a neměnná, zatímco
historie slouží pouze těm, kteří se ji snaží ovládat, těm, kteří
uhasí plamen paměti, aby uhasili nebezpečný oheň pravdy. Dejte si pozor na
tyto muže, protože sami jsou nebezpeční a nerozumní. Jejich falešná
historie je zapsána krví těch, kteří si to možná pamatují, a těch,
kteří hledají pravdu.
~ Floyd „Red Crow“ Westerman (Dakota Sioux)
Jsou božím trestem za duhové teplo šířící se svobodnou společností,která se řídí pravidly....
Nevidím svobodnou společnost a nejde jen o pravidla, která ji už v podstatě znesvobodňují. Jde o to, že ti pořád určuje, jaký máš být a o se sebou máš dělat, aby si byl IN. Vychovává tě, přitom by měla přejímat část tebe.
tohle asi budou ty západní hodnoty....
Vážně,. kdepak postavili satanu pomník? V USA, tolik obdivovaném, že???
Je potřeba, aby si čím dál více lidí uvědomovalo, jak západní společnost degeneruje
Jenže ono to svědčí o takovém úpadku národa, když lidé dovolí
oslavovat něco takového.....
Je to oslava všeho nízkého.... Oslava nenávisti, msty a všech dalších
špatných vlastností....
Nevím. Vím, jen že to templáři namalovali na Templ a nikdo nepochopil, co to vlastně je.
už to,, že to instalují satanisté, jako symbol satana. Templáři z toho byli obviněni, byli bohatí a chtěli jejich peníze.... Podle všeho to bylo v případě templářů smyšlené obvinění.....
Filip IV. prý měl v kase méně než oni.
Někde jsem četl, že Bafomet byl stroj na výrobu many.
Myslím, že obecně si lidé dělají ze života peklo sami a přidávají jak
na stranu zla tak na stranu dobra. Buď se chtějí zviditelnit a nebo získat
moc nad ostatními - taková psychologie funguje přes největší slabiny
ostatních a tou je u každého strach ze smrti nebo z neznáma, či ztráty
nabytých hodnot, citů, přátelství.
stačilo málo a Krkonoše by vzplanuly z nerozumu mládenců...už jen to že rozdělali ohen na suche hrabance.....https://www.novinky.cz/clanek/krimi-nizozemci-si-udelali-taborak-v-ostre-chranenem-srdci-krkonos-kam-se-nesmi-ani-vkrocit-padly-pokuty-40438769#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=m4BrKAkRhWc-202307251625&dop_id=40438769
....Na místě si postavili dva stany a přímo na vysušené hrabance pod korunami mladých stromků rozdělali oheň,“ i
To je to, že všechno vidí jen na internetu a nikdo s nimi oheň v přírodě nerozdělával:-)
Velcí vesele odhazují nedopalky a nebo i zapalovače, když jim nejde škrtnout. Většinou je v něm ještě dost benzinu.
Lukaši zajímají tě nudové :-)pláže,ale Adam s Evou v raji byli nazi a nevadilo jim to.až potom se zakryli fikovym listem a poznali že jsou nazí:-)
Je to zajímavé lidé se rodí nazí a k Bohu jdou nazí,ale jak přilnou k bytí začnou mít předsudky že kdyby vyšli mezi lidi nazí tak že to není morální.Jako jsem viděl v tv člověk vyšel na ulici nahý a policie ho zatkla za to že se na veřejnosti obnažuje a další případ v centru města muž nahý u kašny byl zatčen jen proto že se chtěl opláchnout vodou.
No tak sa u nas na Zahori vypravja.
Nadabovali i princeznu se zlatu hviezdu
Princezna ze zlatú hviezdú ...Kdyby šlo jen o fyzickou nahotu. Mnohem horší je, že často skrývají i svou mysl:-)
Lukaši.-)přichazi období deštů a země se poprve od května dobře napije,poděkuj Bohu nebot voda je život:-)lide berou mnohe dary jako samozřejmost a dokonce je zneužívají:-)
Gampopa velký žák Milarepy ztratil ženu a i sve dvě děti jež mu zemřely a proto byl tak vytrvalý a zmoudřelý opravdoveho srdce....a jeho slova proto byla moudra,přímá bez falše a povrchnosti-naproti tomu naše slova jsou spiše posměšna,povrchní,plana ,plytká pro ukracení času-učme se od těchto moudrych bytostí dokud je čas a jsme plni síly nebot čas se nevratí-jak řekl Buddha budte bdělí a na konci nebudete litovat:-)
Já vím, ty by ses nikdy neodhaloval.
https://cz.pinterest.com/pin/537124693036003565/
Kdyz sem byl male dite zrejme sem to nijak neresil, ze na sobe nemam zadne plavky a jsem tam jak ten Adam. Koupat se ale chodim vzdy v plavkach a nemam potrebu delat nekde nejakou exibicionistickou sou a navsteva nudaplaze mne nikdy ani nenapadla i kdyz je pravdou, ze by sme to nemeli az tak moc hrotit a naucit se prijimat cloveka jakym sme. Zevnejsek je i tak pominutelny a dulezitejsi je ten clovek uvnitr.
Co tedy nevede k pohorseni jineho cloveka jiste neni zadny problem. Je dobre se vzdy usilovat o to prirozene a uprimne chovani a byt cestnym clovekem sam k sobe a smireny sami se sebou.
Já bych to také zase tolik neodhaloval, někomu to nemusí být příjemné. Někdy bych řekl, že jde o to ukázat za každou cenu přednosti a pak je to i obtěžující:-D
No nekdo si na tom vnejsim vzhledu moc potrpi a dokonce dela vse proto, aby vypadal co nejlepe a je proto ochoten podstoupit treba i ruzne plasticke operace. Vse je ale i tak pominutelne a tohle je jen marnost a honba za vetrem.
Vnejsi krasa je predevsim v prirozenosti cloveka a co ho dela nejvic krasnym je jeho Laska.
Souhlasím.
Proto vidím nudismus spíš jako módní trend než skutečný návrat k
počátku.
Michale, mám pocit, že by si raději viděl ta prsíčka ty:-)
No, jsme ještě velmi mladá na takový pohled:-D