Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

Otče!

Ty jsi náš Bůh! Náš Stvořitel! Náš Pán i náš Spasitel!
Jsme Tvými vlastními dětmi! Jsme Tvými syny a dcerami!
Někdy se mi zdá, že na to zapomínáš, když nám tvrdíš, že je správné, že nás tak přísně vychováváš!

Omlouvám se Ti.

Tyčinku vonnou jsi do prstů zachopil:)jeden konec jsi tak snadno zapalil:)třesouce kmitajice ve tmě jsi laškoval-tu hned kroužek elipsa rychle se zjevoval,však jen pouhy bod svitici tento klam vytvořil a ty ses usmíval a do mě se zanořil.)

Jsme!

Jsme lidé!

Jsme děti Boží!

Ano, Tatínek (Bůh) nás moc a moc miluje!

Ano, náš milující Tatínek je naší LÁSKOU.

Plačice dychtice po Bohu mocnem,jak vlny na břeh samosebou vyšplouchnute:)však stále vodou oceanu,držíce se svých kaminku na souši,žiznici na břehu oceanu_)tak mnozí znalci litery svate jsou:)dě-venko pozři na ně na ty vlnky nevedome bojujíce o to,která je vetši a moudřejši nevedouce že jen vodou jsou:)

Ano, celé lidstvo je Boží! A není to způsobeno členstvím v nějaké církvi nebo sektě, jak Vám to chamtiví vůdci ve Vaší církvi nebo sektě tvrdí - je to z Lásky Boží!

Každý člověk je jedinečně krásný, ale nemělo by nás to svádět k pyšným výkřikům: "Já jsem krásný!" nebo dokonce: "Jen já jsem krásný!!!"

Šli jsme tak krasní,v zaři paprsků slunečních beze slov.-)snad jen dech nas rušil,ale i ten zanikl,když jsme se spojili,já a Ty,přitahl jsi mě jako mocny magnet ke sve hrudi a já tála a vpíjela se do tebe.)oddaně a odevzdaně v lasce a duveře,neboť jen tak jsme mohli byt jednim tělem a jednim duchem drahy přiteli-potkali jsme na cestě postarši pany,kteří neveřili a jen se divali a stále mluvili něco o Bohu a bibli,ale my jsme se jen usmivali s pochopením a trochou smutku,že svůj život promarnili a nevědí drahy přiteli ty už viš děkuji ti:)

svědek jahlovův chce polemizovat o absolutnu za časem a prostorem jak zvlaštni,kdy se stale pohybuje jen v mysli a rozumu v čase a prostoru a:)jak zvlaštní.)ýabička ve studni.)okleštěna.)

stali sme jak dvě svice ,tiše u sebe tajice.)jemně spolu splyvajíce a nechtít už nic více.)jen tiše jsi zašeptal:)a ticho bylo mocné,tak mocne a nekonečne ,že naplněni jsme oba byli a Jednim proměněni,Jeho milostí-jak krasne a jemne za slovy a mysli,což děvenko da se o tom něco řikat,žabičkam ve studni-ocean lasky a miru děvenko ,tak vzacny a přesto jsouci beze slov a mnohem vice-co ješte řici,slova jsou težka,ta ponechme tem citatnikum,kteři ješte nemohou:)Edwarde děkuji ti přiteli krasny a moudry:)