Ano, nějak se mi nechce spát.
Už jsem byl v posteli, ale má mysl byla velmi čilá, a tak jsem opět zde!
Pravdou je, že jsem spal odpoledne, a tak jsem načerpal energii...
Vám ale
přeji pokojný a vydatný spánek a jste-li v práci, potom mějte klidnou
směnu!
On ten lidský život má i svá úskalí, jistě to znáte! Tolik věcí se
nám občas nelíbí, že se neudržíme, otevřeme svá ústa a začneme
mluvit. Soudíme, pronášíme kritická slova a jsme protivní. Mne osobně to
potom mrzí! Děje se vůle Boží a já bych to měl vždy respektovat! Jak
řekl náš bratr Jób: "To máme od Boha přijímat jen dobro, kdežto věci
zlé přijímat nebudeme?" (To řekl své ženě, když mu "radila", aby
zlořečil Bohu!)
Každý z nás má občas hlavu plnou otázek typu: "Co je člověk, že na
něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?" (Žalm 8:5) On ten žalm
je velmi zajímavý k rozjímání! Pokračuje to: "Jen maličko jsi ho omezil,
že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností. Svěřuješ mu
vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:" (Žalm 8:6-7)
Povšimněte si těch slov: "ŽE NENÍ ROVEN BOHU", to někteří pokřtění
lidé prostě přehlédli; to se někdy stane! Ale mějme je rádi takové,
jací jsou! Opakuji: "DĚJE SE VŮLE BOŽÍ." Nějaká ta drobná tříska v
očích má někdy horší následky než trám! Vždyť i já si často
vláčím ve svých citově slepých očích piliny, třísky, prkna nebo trám!
A mé uši jsou občas citově hluché a mám v nich možná pavučiny! To už
je můj úděl. Ne nadarmo Izajáš napsal: "... neměl vzhled ani důstojnost.
Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v
opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako
ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho
nevážili." (Izajáš 53:2-3)
Jsem proto rád, že Vám ostatním Bůh žehná a že Vás má tolik moc rád,
jako mně! Bůh je skutečně především milujícím Tatínkem nás všech! A
tento Tatínek je naší LÁSKOU. Tak pokojně spinkejte...