Přes veškeré důkazy a usvědčení bude nebeská vtěrka mlýt pořád ty svoje pecky a ukájet svoje zhrzené ego🤗
ahoj to není hudba jen to tak vypadá je to mantra Om je něco jako amen a je to stejné má to význam jako začátek všeho a konec všeho je to božská mantra a učí nás být milosrdný ,láskyplný a v míru ke všem bytostem.Omlouvám se pokud vám to nějak škodí je to i vibrace,zkuste si nahlas za sebou říct OM a uslyšíte vibraci co půjde do vnitřku vás a sledujte jak vám prochází k Bohu a hned ucítíte i krásu klid,mír a lásku od Boha je to napojení na universum a zároveň vede k Bohu. Om shanti
Tatínku!
Lásko moje!
Miluji Tě!
A Vám, Bohem
milovaní lidé, přeji hezký večer plný LÁSKY. 
Virtuální poustevna - tak by šlo nazvat tuto diskuzi, ale opak je
pravdou!
Andělské bytosti tu jsou doma! A Tatínek tu nad nimi i nad Človíčkem
bdí...
Všichni
patříme do Rodiny Boží našeho nebeského Otce!
Všichni jsme
navzájem bratři a sestry! A víra nebo nevíra na to nemá vliv! Živý Bůh
/JHVH/ je Tatínkem nás všech! Ano, my všichni lidé jsme synové a dcery
Boží - Tatínek nás tak vnímá! Veškerá řevnivost, kterou tu státy,
politické strany, církve a sekty rozdmýchávají, je nemístná! Pramení v
chamtivosti několika jedinců, kteří mají zdánlivou moc nad ostatními!
Nenechme se jimi svést! Zisk to nepřináší - přináší to pouze utrpení.
Žijme,
milujme Boha a mějme se rádi...
Ano, náš nebeský Tatínek je na nás hodný! 
Miluje nás
víc než si mnozí myslí - už dávno bychom se pozabíjeli a povraždili,
kdyby nás neochraňoval.
A tak pravím: "Děkuji Ti, Tatínečku můj milovaný! Děkuji Ti moc a moc."
Babička Sára je s vnoučkem na pláži. Vnouček si hraje ve vodě, babička
se sluní poblíž.
Najednou a z ničeho nic objeví se velká vlna a spláchne s sebou vnoučka do
moře.
Babička lomí rukama: "Panebože, jak jsi jen mohl? Zač mě tresceš? Cožpak
jsem nebyla vzorná matka a babička? Cožpak jsem nepřisívala na
dobročinnost? Cožpak jsem nevedla zbožný život? Jak jsi jen mohl -?"
Vtom se objevila další velká vlna - a klouček vnouček stojí zase na
pláži, voda z něj sice crčí, ale jinak, jako by se nic nestalo. "Vrátil
jsem ti vnoučka. Jsi spokojená?" ozve se z nebe hlas.
"Dobře," povídá babička, "ale on měl ještě klobouček."
