Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

Hezky se vyspinkejte!

Ano, Bůh je naším Otcem! Bůh je naším milujícím Tatínkem.

Jsme sice "pouze" bytostmi stvořenými a oživenými, ale Živý Bůh /JHVH/, náš Stvořitel, nás vnímá jako své milované děti. Pro našeho nebeského Tatínka jsme jeho milovanými syny a dcerami.
Nikdo z lidí není Bohu cizím nebo adoptovaným dítětem, všichni jsme vlastními dětmi našeho nebeského Otce.
Vím, jsou tu lidé, co tvrdí, že pouze oni jsou Božími dětmi a že my ostatní jsme dětmi ďábla, ale ti lidé se velmi mýlí, protože jsou v zajetí domněnek, které si pyšně vsugerovali, když se začali povyšovat nad ostatní!

• Dítětem Božím je každý člověk věřící i nevěřící! Každý člověk "dobrý" i "zlý"!

Nenechme se rozeštvávat různými vůdci církví, sekt a politických stran!
Nenechme se rozeštvávat vládami v jednotlivých státech!
Nenechme se rozeštvávat samozvanými kazateli a duchovními mistry!

• Buďme lidmi, co milují Boha Otce svého i celé lidstvo!

Človíček.

Traduje se, že jednou Abrahám pozval do svého stanu jednoho žebráka k jídlu.
Před jídlem se Abraham pomodlil, načež žebrák začal Bohu spílat a vykřikovat,
že se mu zvedá žaludek, když slyší Boží jméno!

• To prý Abrahama tak pobouřilo, že toho rouhače vyhodil.

Večer pak, při modlitbě, mu ale Bůh Otec náš pravil: "Ten člověk mě proklíná a zatracuje už čtyřicet let, a přesto jsem ho ani jediný den nenechal hladovět. A ty jsi to s ním nemohl vydržet ani půl hodiny?"

Manželé se vraceli z pohřbu strýce Miroslava, který s nimi žil přes dvacet let ve společné domácnosti a tolik se jich natrápil, že málem rozvrátil jejich manželství.

• "Musím Ti něco říct, drahá," osmělil se on.

"Kdybych Tě tolik nemiloval, nevydržel bych s Tvým strýčkem ani den."

• "S mým strýčkem?!" zděsí se ona.

"Celou dobu jsem žila v domnění, že je to Tvůj strýček."

Lidé by nikdy nehřešili, kdyby si byli vědomi toho,
že pokaždé, když hřeší, páchají škodu na sobě samých.
Většina lidí je však příliš strnulá a tudíž bez šance uvědomit si,
byť jen na okamžik, co sami sobě činí.

Věz a nemudruj o tom!

1.) Věz, že z tebe nikdy nebude bůh nebo bohyně!

2.) Věz, že jsi člověkem a milovaným Božím dítětem, ale to je vše!

3.) Věz, že ani nejvyšším lidským vzděláním nebo největší moudrostí Živého Boha /JHVH/, našeho nebeského Otce a Panovníka, neoslníš, ale láskou a úctou k němu Tatínkovi radost uděláš - a velikou!

Jedním z nejproslulejších mudrců starověké Indie byl Svetaketu.

Nechte si vyprávět, jak ke své moudrosti přišel. Když mu bylo sedm, poslal ho otec studovat védy.
Díky své píli a inteligenci vynikl nad všechny své spolužáky a záhy byl považován za nejlepšího žijícího znalce posvátných knih - a to ještě předtím, než mu stačil zešedivět první vlas.

Když se vrátil domů, otec se rozhodl, že svého syna vyzkouší.
Položil mu tyto otázky: "Zvěděl jsi to, co když člověk zví, zvěděl vše? Objevil jsi to, co když člověk objeví, přestane veškeré utrpení? Zvládls i to, čemu nelze naučit?

"Ne," přiznal se Svetaketu.

"To tedy znamená," pokračoval otec, že vše, co ses za ta léta naučil, je bezcenné, můj synu."

Na Svetaketua pravda otcových slov zapůsobila natolik, že se vydal na cestu, na níž by pomocí ticha našel moudrost, kterou nelze vyjádřit slovy.

// Když vyschne rybník a ryby leží na rozpukaném dně, klidně se je můžeš snažit zvlhčit svým dechem, či snad dokonce slinou, ale nikdy to nebude totéž, jako kdybys je hodil zpět do pořádného rybníka. Neprobouzej lidi k životu teorií; vrhni je zpátky do reality. Neboť tajemství života se skrývá v životě samém - a nikoli v rozumování o něm.//

TOTO ZAMYŠLENÍ JE PRO MÉ PŘÁTELE, CO TUTO DISKUZI OPUSTILI, MYSLÍCE SI, ŽE JSOU Z NÁS VŠECH LIDÍ NEJMOUDŘEJŠÍ, OBELHÁVAJÍCE SE, ŽE UŽ ZNAJÍ TAJEMSTVÍ ŽIVOTA S BOHEM.

Tatínku! Lásko moje! Děkuji Ti.

Děkuji Ti za Tvou LÁSKU k nám všem lidem.

(Bible, Přísloví)

(26:20) Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.

(25:26) Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem.

(27:3) Těžký je kámen, písek má váhu, ale hoře, jež působí pošetilec, je těžší než obojí.

(28:5) Lidé zlí nerozumějí právu, kdežto ti, kdo hledají Živého Boha /JHVH/, rozumějí všemu.

(28:13) Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.

(29:23) Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.

(19:11) Prozíravost činí člověka shovívavým, promíjet přestupky je jeho ozdobou.

(Živé Slovo Boží)

Mnozí lidé vtrhli do této diskuze jako pohádkové jezinky!
Človíček je hlupák, obelhávali se navzájem, toho spolkneme jako malinu!
Zmýlili se, ti pokrytečtí lidé, co šíří ve světě zhoubu, Človíček se jim stal rybí kůstkou zabodnutou v krku!
A tak, jak se nejprve lísali, zlostně náhle prskali. (Smajlík ukazuje jejich proměnu: !)
Zkoušeli to dál a dál, pomlouvali, vyhrožovali, vztekali se jako pohádkoví ďáblíčci!
Ano, ve své pýše nevěděli, že záštitou Človíčka je Živý Bůh /JHVH/, Bůh mocný, náš Otec a Panovník lidstva!
A tak odtáhli, možná si uvědomili, jak jsou trapní, ale to už je život! ZLO NAD DOBREM NEZVÍTĚZÍ.
Boží nepřátelé, zrádci, rouhači, svévolníci a věrolomníci nad Človíčkem vyhrát nemohou!
Človíčka jako malinu nespolknou...