Hravý
jsi byl jak letní vánek v korunách sosen-nesls mě v náručí celý
orosen-Oheň nám vysušil zpocené skráně a všude kolem nás voněly
stráně-lásko má jediná slunce mé věčné,já bydlím v Praze ulici
Ječné-kde přebýváš Ty,o tom nic nevím,vždyť projít bych musela
světěm tím širým.Mnohdy bylo mi prostě jen do breku a možná v mém
pokleku odkryl Jsi Tvař-byla to ,byla jsem jen nezměrna Zář-byla jsem
nebyla,i když jsem zlobila,maska se rozbila a zůstals jen Ty. 
Jsme poutníci odvekymi, bloudime staletími za účelem setkání. Těžko říct, co nás v tom pohani, zda je to touha poznání, nebo jen láska. Když už vše dostává ten správný tvar, vše náhle zmizí a začneme znova, přes paměť páska. Je to hra odveka a zda se to být věčné. Jednou jsi ve Skotsku, pak v Praze na Ječne. Netrap se tím, že neznáš jeho místa. Jednou se shledate, tím si buď jistá.
Dnes
tak slunce září,kdyby bylo září,šla bych zase s Máří na skály
Šárecké.Ona naše Máří co jí oči září,ráda doma vaří,mnohé se jí
zdaří a tak mužem zase v září ,jít na skály Šarecké-dnešni noci lidé
paří ale naše Máří,ta jen s láskou vaří a měni vodu ve víno-Buďme
jako ptáci,jež se často vrácí a svůj pohled neodvrací,i když se obzor
ztrácí. 
Nesmyslné války mezi lidmi, zákeřné
boje o moc, nesmyslné náboženské konflikty, terorismus a organizovaný
zločin - všechny tyto hrůzy jsou vryty do krvavé historie lidstva a
zanechávají za sebou možná až miliardu násilně zesnulých lidí. 
A lidé?
Lidé válečné zabijáky a vrahy vyznamenávají a dávají je za příklad
dětem! 
A organizovaný zločin? Organizovaný
zločin je úzce spjatý s vládnoucími a policejními složkami lidstva, ví
se to, ale málokdo to chce řešit. 

Plynoucí potůčku necháš se nést,cestou i necestou věčnou tou Cest-A
tak navěky to jest že není v tom lest,když necháš se láskou svou navěky
vést.-Však někdy svou láskou svou nejistou,nemůžeš byt stále jen
smyšleným přednostou-Vše je jen Jeho,my budme jen naprostou pokornou
prostotou.

Dal jsi mi odvěků naprosto vše,mnohdy
jsem štesti sve hledala na nejistě ploše-.Často jsem padala ,Tys mě vždy
zvedal,drahokam štěstí do srdce vkládal.-Nehledej jinde štěstí To
pravé,než tam kde nacházíš mládí své hravé-hraj si a zpivej si,tanči
vždy skvěle.ale jen zustavej při všem tom bděle-Bděle a s láskou miluj
vždy Jeho,jež je ti vším,odvěká něho.-Něžnost a láska proniká soucit
a v tichu snad možna mnohy tím procit-
Bůh je Láska
Květe sakury jak krátce jen kveteš-prchavě zazáříš a k zemi se
sneseš.-Prach jsi a v prach se obrátíš,ale jen tehdy když, Pravdu
neuzříš.-Ten kdo největším snad chtěl by tu býti,ten musí se možná,
jako nejmenší skrýti.-Bez slova díků dávat a nebrat,copak by ještě
chtěl někoho o lásku obrat?-tehdy snad přijde ten duchovní obrat,kdy už
nežadaš ni dávat ni brát. 
Bůh
Tě miluje! To říkal mi zas a znova! 
Bůh Tě miluje! Bůh miluje nás
všechny! 
Po tvých stopach šla na cestách v Galilei a poznala To,co mnozí si
přejí.Jen láska ucta a zbožnost ji vedly a mnozí hladoví hledají mnohdy
jen jedovaté bedly.Já pokrm mám,jež neznáte-tehdy jsi řekl a málokdo
pochopil a někdo se lekl.Tiše jen seděla,tam kde mnozí se přeli-lásku svou
rušili a slovy ji zakryli.

Tys neřekl mi-pojď,ale já přesto šla.Směr tam nebyl žádný a já
neklesla.- Ty jako Oheň ohni neublížíš,ale jen když jako Lotova žena se
neohlížíš.Ohlížet se nazpět,když už ruce na pluh položeny
byly-přináší jen bolest.smutek a ubírá to síly.Ty stále usmíváš se
blažený,neboť vše Ti patří-a když dva na sebe jako lotři patří,tak
přesto v duchu nevědomky navzájem jsme bratří.Obětuj mi i nádech svůj
Tys tiše zašeptal a nic už nebránilo tomu,když ses odevzdal.

Spočívej jen tiše a Já tě vyslyším a nebudeš už ničím,tam kde Já
jsem vším.

Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky