uz ani nevim co psat
...odejit do divociny,daleko od civilizace bez jedine nadeje na cestu zpet.
Nikam nejdu ,chce to dát pauzu .
Taky tadx netrcim celé dny.
Jen občas.
Člověk musí zit víc c reálu.
Já tady zůstanu u človíčka)
Opravdu někdy nevím.co psát
To já zpívám ráda.
Podle nálady.
Někdy smutnou někdy veselou písničku
Spíš Ty smutný.
Dej se zas na striptýz.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jak když najdeš.
K říjnu patří spíš teplé babí léto. Na zimu je času dost. Já bych
to nechal tak, jak to je teď až do března, pak 20 st, od května 27 st až do
září, pak zase jako teď kolem 15 st a tak pořád dokola až na věky věků
Předem odmítám nepravdu o tom, že zem si musí odpočinout a tudíž jsou
nezbytné mrazy, a blablabla. Blbost. V tropech mrazy nejsou a koukejte, jak se
tam rostlinám daří v růstu a plození!!!
Nejak ten lek nezabira!..delam kazdej den jak blazen od rana do vecera a
nic.Zpival bych kazdej den,neni nalada a kdyz je nalada tak neni zrovna vhodna
spolecnost.Americani zrovna moc nechapou tu romantiku sedeni u ohne a zpivani
s kytarou ceske pisnicky ze zivotu o zivotech.Ne ne nechapou a neprijmaji.
Na lasku ja vubec nemyslim,jsem odepsana existence.A moc Ti preju abys byla
brzo zase stastna
Děkuji, já už nikdy nebudu šťastná.
Ale Ty můžeš.
Nevíš co člověka ceka ?
Mila Enzi...velice se pletes.Verim ze budes...ja uz to asi nestihnu.Verim ale v pristi zivot...chtel bych se narodit jako m oucha.
To jsou kecy. Pokud má člověk opravdu velký trápení a něco ho deptá,
nedokáže se soustředit na práci. Nedokáže se k ní ani dokopat. Ono to je
jak u koho. Někomu ta práce svědčí v takovým případě, někdo není
schopen dělat cokoliv, když je rozhozenej třeba rozchodem, apod. Neexistuje
univerzální rada!!! Na nic neexistuje!!!
Jako třeba ty rady při depce z rozchodu: "Pusť si nějaký hezký písničky
co jste spolu poslouchali". To je pokus o vraždu!!! By mě zabilo, tohle
udělat!!!
Já to mám přesně naopak: Jak začne hrát něco, co jsme spolu poslouchali,
oba měli rádi, okamžitě vypínám, nebo mě trefí šlak od zoufalství!!!
Všechno, co mi tu osobu připomíná, musí z bytu pryč. Vyhýbám se
místům, kam jsme spolu chodili. Atd. Ideální stav - okamžitě zapomenout na
všechno spojené s člověkem, co už vedle mě není. Každá připomínka je
bodnutí do srdce!
Jak jsem napsal: Co platí u jednoho, druhý má spíš opačně. Univerzální
rada neexistuje, zkušení vědí.