?

...tak tam priste dej kralika

Pečený králík je sice dobrý, ale já mám radši ty živé.

Ty asi milujes i Trumpa ze?Je to tvuj syn ze?Nebo on je ten Buh..tvuj otec?

...to nejni k smichu!!To je smutne ze je nekdo postizeny!!

...zajimave...pises vsude blbosti,otravujes s tim lidi,ale kdyz se te nekdo na neco zepta,tak mlcis.

Mě by strašně zajímalo, jestli je ten tvůj Bůh všemohoucí?

...mas na mysli Trumpetu??

Tak to by mě ani nenapadlo, nazývat ho Bohem.

to je od tebe hezke

Na diskutnících se kdysi vyskytoval nick s názvem Chciumritvlese.
Ta představa mi byla velmi sympatická. Klid, žádné houkačky a zběsile pobíhající zdravotníci...

Jednou, ještě na koleji, tedy v pravěku, byla u nás vedle na pokoji studentka medicíny, učila se u nás na zkoušky, tak jsme spolu chvílemi povídaly. Nevím jak, došla řeč na sebevraždu (což nikdy nebylo moje téma), ale ona mi otevřela ten pohled - co takový čin udělá s okolím, jak dolehne na ostatní, že je to vlastně velmi sobecké od toho sebevraha. Zajímavé je, že takhle jsem o tom nikdy předtím nepřemýšlela. Člověk vždycky někoho opustí, i když žije jakoby sám. Co myslíš?

A nemyslíte že je sobecké nenechat někoho odejít?
Myslím si, že každý má svůj život a pokud má čistý stůl, nenechá někomu třeba dluhy a já nevím co, co jsem tak slyšela kolem mě od známých a přeje si odejít, jelikož už to tak cítí a má na to tu sílu, kterou jsem osobně nikdy nenašla, když to byla potřeba, neměl by mít takový člověk právo, sám si rozhodnout co s jeho životem?
Není sobecké to brát jako sobeckost, že nám někdo takový odešel?
Může to bolet, ale pokud to tak cítil, proč ho nechávat v životě a nechávat ho trápit dál. Však jestli je někdo tak daleko, že ho život už vůbec netěší a jen ho ubíjí, proč ho držet někde násilím. Jen proto, že to tak chceme my? Ale necítíme, že on je totálně nešťastný a v tu chvíli my jsme sobečtí natolik, že ho necháme v bolestech jen proto, abychom uspokojili svou potřebu vlastnit?
Toť otázka :-)

Ne, nemyslím.
A rozhodně nejde o potřebu někoho vlastnit. Špatný pocit mají určitě i lidé, jejichž soused spáchá sebevraždu. Nemyslíš si snad, že lidé vlastní své sousedy ..
Navíc jde nejvíc o to, co sebevrah působí sám sobě vzhledem k jeho dalšímu, posmrtnému směřování.

Upřímně, není moc moudré vést rozhovor takovým směrem. Co chceš nebo nechceš je tady úplně jedno. A ne, není to otázka.

Nemluvím o lítosti :-) mluvím o bolesti a cítění, že nemohu snést, že mi někdo odešel ze života, nebo že by mi někdo odešel ze života. Ať už jakkoliv. Samozřejmě smrt, kdy není návratu, pro někoho je, ale to nemohu soudit, nemám tolik načteno a nejsem ten typ člověka, že má takovou víru, velice bolestivé, jelikož je to dost často spojené s láskou, ne touhou.
To se sousedy, i když leckdy i jo nemá vždy co dělat. I když. :-)
Jsou i tací co nesnesou že jim smrtelně umírá třeba pes a než aby ho nechali uspat, tak ho zkouší všemi způsoby "zachránit", protože by jim tolik chyběl a protože ho tolik milují a protože dle mého sobecky chtějí, aby s nimi byl co nejdéle, ale nevnímají, že už je jeho čas a jen mu prodlužují trápení. Tak to vnímám. :-)
Samozřejmě přijde někdo, kdo ti řekne, že to dle něj je správné se pokusit ho vyléčit. Ale osobně mi to přijde sobecké, když je jasné, že už mu není pomoci a této vlastnosti dost často rádi využívají vetové, tak jako jiných slabostí nás lidí. :-)
Nevím, zda věřím na posmrtný život. Nemohu soudit, zda je, nebo není. Nesetkala jsem se s kýmkoliv, kdo by mi dokázal, že to je tak, nebo tak. Ani mi nebylo dáno, to poznat. :-)
Tak jako jde o cokoliv podobného, nemohu říct, že to je nebo není, jelikož vím, že nevím. :-)

Doporučuju trénink mysli.
Pak nebudeš řešit svoje nesmysly ve chvíli, kdy někdo jiný píše o sebevraždě.

Myslíš tebe? Jelikož mě nepřipadá, že by tu někdo jiný psal o sebevraždě. :-)
Tedy ne v tom smyslu, ve smyslu, že ji opravdu plánuje.
Joo polemizace, to je jiná. :-) Ale třeba mám jen pro to špatný cit, tak se hluboce omlouvám.
A už

Děkuji za doporučení :-) vážím si toho :-) a poradíš mi jak se to dělá?

Souhlasim !!

Lepší usnout. :-) teda za mě :-) a už se neprobudit.
Škoda, že není eutanazie povolená ve všech zemích. Na druhou stránku, kdo by určoval, jak na tom kdo opravdu je. U smrtelně nemocných, kdy mají ke konci neskutečné bolesti by to bylo jasné, ale co ti ostatní?
Je to dost zneužitelné a známe lidi...

Ve spánku se umírat nemá.
Vzhledem k tomu, že je to nejdůležitější okamžik života, je dobré být při vědomí.

Nevím, nerozumím tomu, nemám načtené. :-) ale přijde mi to, jako pěkná smrt.