co přesně znamená tohle?
Je vědomí osobní, tedy uvědomující či reflektující sebe sama jako něco živého?
ona to tam pak napsala, jak to myslela, že vědomí si uvědomuje samo sebe, svou existenci, nebo je to věc ( myšleno neživá bez vědomí ) ( jen vysvětluju jak to podle mě myslela )
Snad by se dalo říct, že osobní vědomí je rozumem zpracované uvědomění si sebe sama. Zdá se, že některá zvířata se poznají v zrcadle. Je ovšem otázkou, co s tím dokáži udělat, zda to dovedou k něčemu použit. Podle dosavadních poznatků disponuji osobním vědomím, mezi tvory, pouze lidé
jsou to vyšší primáti a někteří ptáci - krkavcovití - vrány, krkavci, havrani, opravdu se v zrcadle poznají...
Rozumím slovu vědomí ze Slovníku spisovného jazyka českého, tamtomu moc ne
Nejsem si zcela jist, zda plně chápu, v čem je problém, ale jestli jsem
to pochopil správně, tak se pokusím být co nejstručnější, abych se do
toho moc nezamotal.
Když vezmu druhý bod, z toho tebou vloženého textu, tak tam stojí, že se
jedná o stav člověka, který si něco uvědomuje, je si něčeho vědom,
něco ví; vědění. Jenže jak správně uvedl Geronimo, podobné stavy jsou
měřitelné i u rostlin. Když tedy chci psát o specifickém vědomi, kterým
disponuje předpokládaný Tvůrce, nejsnadnější způsob jak to říct, je
použit spojení „osobní vědomí“. Osoba je bytost, která je schopna
rozumově myslet „o sobě“. No a vědomí je vše co je uvedeno v těch
čtyřech bodech.
Jestli je ale problém v něčem jiném, tak se omlouvám, že jsem se do toho
vůbec pouštěl.
taky nevím, jestli si rozumíme...ví rostlina, že něco ví? myslí vědomě? nemyslí, tudíž je rozdíl mezi ní a člověkem...jinak si myslím, že osoba je bytost, která je schopná rozumově myslet nejen o sobě, ale o všem... a na rozdíl od zvířat a rostlin to o sobě ví...vědomí je živé pouze v případě, že je živý člověk, po jeho smrti už se o živém vědomí mluvit nedá
Ale ano, naprosto s tebou souhlasím. Osoba skutečně myslí o všem možném. Asi neobratně jsem formuloval to, co ty píšeš slovy „na rozdíl od zvířat a rostlin to o sobě ví“. Její vědomí je tedy osobní vědomi. Nic jiného v tom nevidím. Pak je zde ještě to, co jsi nakousla jako druhou otázku. To, že vědomí je živé pouze v případě, že je živý člověk, a že po jeho smrti už se o živém vědomí mluvit nedá, je jistě pravda. Ovšem je zde otázka, kdy člověk přestává být živý. A o tom je právě křesťanství.
Jak to bude opravdu, to fakt nevím, ale jen tak, pro zajímavost, já tomu prozatím rozumím nějak takhle. V Bibli jsou verše, ze kterých lze odvodit, že se člověk po smrti pozemského těla, ve svém novém těle, ihned setkává s Ježíšem Kristem. Je to proto, že člověk je duchem oživené tělo, a ať je na zemi nebo v nebi, tak člověk tělo musí mít, bez těla by přece nebyl člověkem. Protože Bůh není smrtelný, nic co vychází z nesmrtelného Boha, také nemůže být smrtelné. Člověk je oživen nesmrtelným Božím dechem a proto je jediný způsob, jak lze zrušit existenci člověka a to nepřidělit nebo odebrat mu jeho nové tělo. Je napsáno, že dech, kterým je člověk oživen, se po tělesné smrti člověka, vrátí k Bohu. Jsou falešná učení, že člověk bude oživen někdy při posledním soudu, až na konci věků, ale to je nesmysl. U Boha neplyne čas a tak by k tomu nikdy nemohlo dojít. Kdyby na nádraží neplynul čas, nikdy by tam nemohl přijet žádný vlak.
pokud spíš a nemáš žádné sny, taky si neuvědomuješ že jsi živá ale jsi živá co zjistíš zpětně když se vzbudíš.
vedomi spiciho cloveka je spici vedomi, ale porad je to vedomi ziveho cloveka, tudiz zive
subjektivně o něm neví... pokud j řeč o subjektu dívejme se na to z pozice subjektu, tedy "já" . Jinak s míchá domněnka "o druhém" s tím co prožívá "já", mluvme z pozice "já jsem" nikoliv "o někom" jiném.
no tak promiň, mě tyto diskuse taky zas tak moc nebaví. :-) ono to v důsledku je úplně jedno
nemam ti co promijet, je videt, ze ty diskuze moc nebavi nikoho, proto je tu tolik lidi
Občas se někdo objeví nový, nadšeně se pustí do diskuse a pak točí chvíli furt ty samý věci a pak to vyšumí
považujeme s za "já" subjekty a to chápu jako osobní, kromě toho si já jako osoba uvědomuji že existuji protože se mé "já" odráží tj. reflektuje v mém okolí jako v zrcadle. Díky tomu si uvědomuji že existuji
