Rozcestník >> Náboženství >> Duchovní diskuze

...z uvedenej evajeliovej udalosti s Pilátom je možné povedať, že Boh predpoznáva a povoláva k službe aj pohanov/neveri­acich....

Ale bible přece uvádí, že uvěřili ti, kdo byli předem určeni. To ovšem svobodu rozhodování vylučuje, když to bylo předem určeno. Podobně jako když měl Bůh zatvrdit srdce faraonovi. Proč mu neponechal svobodnou vůli a zatvrzoval ho? Nebo když vojáci chtěli zatknout Ježíše nemohli tak učinit, protože ještě nenastal čas. Pavla taky ovlivnil celkem drsně, nenechal ho svobodně konat podle jeho vůle.

to tzv. předem určení je v Bibli, to je pravda, ale nasleduje až po tom "předem poznání" Bohom - a tak na základe toho následne k povolání k určitej službe (Cirkvi, štátu)...

Pokud je tam však předem určeno , pak to vylučuje svobodu rozhodnutí. Protože kdybych to mohl svobodně změnit, nemohlo by to být předem už určeno.

ad: ap. Pavel to krásne vysvetlil: nejdŕív je Bohom vyliata milost (ap. Pavel: z Božej milosti som tým, čím som) na všetkých, potom spolupráca/od­mietanie spolupráce určitého človeka s Božou milosťou, a s tým spojené predpoznanie človeka Bohom, následne predurčenie pre niečo /nejakú činnosť), a nakoniec výzva človeka Bohom na povolanie pre určitú službu (Bohu/Cirkvi, štátu)...

Je-li něco předurčené, nemohu to už svobodně změnit.

asi sa nechápeme dobre: u Boha nie je predurčenie pre vieru a spásu (ako bludne hlásal Kalvín - ktorý učil, že každý človek má už pred jeho zrodením určené Bohom, či bude/nebude spasený, čo je drzý blud), ale je predpoznanie/předem poznání Bohom (Boh je všemohoucí,i vševědoucí), a až potom "predurčenie" (lepšie by bolo slovo "určenie"/vyvo­lenie/povolani­e) pre služby...už je to jasné?

Já vycházím z toho, co je v bibli. Tam je doslova předem určeni

...pre služby/povola­nie/zamestnanie na základe predpoznania človeka (jeho talentov a schopností ich uplatniť v živote)...nie je "predurčenie" pre vieru a spásu...

tome, to "predurčenie" má svoj bibblický výklad, a ja ho uvádzam...

Skutky apoštolů 13, 48 Když to pohané uslyšeli, radovali se a velebili slovo Páně; ti pak, kteří byli vyvoleni k věčnému životu, uvěřili.

Týká se to víry a ne talentu nebo zaměstnání.

iste, ale kde je problém?...us­lyšeli, uverili, radovali sa a boli vyvolení (pochopiteľne) - vierou sa stali vyvolení pre večný život, tak ako inde píše ap. Pavel: skrze vieru ste spasení (spása = vyvolenie pre večný život)...

Ale vyvolení byli jen někteří.

spása = vyvolenie pre večný život

ovšem až po smrti, kdy není možno podat stížnost za nesplněné sliby.
Nebo snad znáš visitore někoho, kdo potvrdil, že žije věčně?

je to viera od počiatku, je to Kristovo slovo, ktorý je pre nás vrcholnou autoritou (inú nemáme), a svoje slovo potvrdil skutkami/i zázrakmi, - ktorému veríme, že neklame...sám o sebe povedal, že je "cesta, pravda a život", a rovnako povedal, že "keď neveríte môjmu slovu, verte aspoň mojím skutkom, lebo ony sú pravdivé" - takže mu dôverujeme, tak sme sa v jeho milosti ai v slobode rozhodli, a túto vieru nám nikto nezoberie, ani nikto nezničí...mnohí (cézari, králi, politici, diktátori, filozofi, myslitelia, pohania s obrovskou mocou) sa o to pokúšali, ale neuspeli...

Tak údajně měl slíbit, že se brzy vrátí a to nesplnil. Proto mu nevěřím.

Typické - slibotechna. To známe po smrti se nám bude žít.
Ale chyba lávky i v nebi budou policajti hlídat špatné zaparkovaná auta, nebo překročení rychlosti. No a daňový úřad má nebe zajisté také.

viera je vždy podložená Kristovým nielen slovom, ale hlavne skutkom - a najväčší Kristov skutok, skutok jeho božskej moci ,je jeho zmrtvýchvstanie, o ktorom čítame v evanjeliách a v apoštolských listoch...

• v tomto kontexte mám jeden neskutočný zážitok z prednášky jedného veľmi známeho profesora Nového Zákona na TF v BA, - bol to známy profesor (už nežije), ktorý bol známy znalosťou všetkých biblických jazykov, a aj preto mal prístup do všetkých archívov Vatikánskej knižnice. - jeho prednáška bola o ap. Jánovi a jeho korešpondencii s biskupom zo Smyrny (sv.) Polykarpom: - tento profesor s veľkým pohnutím hovoril o tom, že videl tieto listy vo vatikánskych archívoch, v ktorých ap. Ján s veľkým pohnutím písal b. Polykarpovi o zmrtvýchvstaní Krista, v ktorých je potvrdené aj to, čo čítame v Jánovi: "po správe žien, že kameň z Kristovho hrobu je odvalený, a že Ježiš nie je v hrobe, bežal som s Petrom k jeho hrobu, vošiel som tam prvý, a videl som, že Ježiš tam nebol, bolo tam iba zložené jeho oblečenie...rovnako v týchto listoch Ján uvádza, že "sa nám po smrti zjavil, boli sme s ním, jedli sme s ním, a bolo to zvláštne, nechápali sme to, ako mohol byť s nami - on predsa zomrel! - boli sme pri ňom dosť ticho, nič sme nechápali, ale on nás ubezpečoval, že je to on, atd. atd, ...keď toto profesor rozprával, počúvali sme ho ako stuhnutí pohnutím...to sú tie Ježišove skutky, nielen slová, to sú tie dôkazy a svedectvá o Ježišovi, svedectvá, skrze ktoré mu veríme a dôverujeme...

Ovšem nejen slovo, ale i ten skutek utek. Prostě už se nevrátil.

Ale jo vrátil a porád je tu s námi.

Myslíš toho podvodníka na Sibiři?

Když jsem byl dítě a děda mi vyprávěl pohádky. tak jsem byl též dojetím stuhnutý, prožíval jsem nebezpeří pohádkových hrdinů a smál jse s nimi, když bylo zlo poraženo a zvítězila pravda.
Když jsem uměl číst, tak jsem pročetl všechny pohádky městské knihovny ve Varech, po pohádkách byla na řadě edice KOD atd.

Jo, to byly zážitky.

Za mnou přišel a jistě i za jinejma mnoha lidima jo, za Pavlem z Tarzu taky.

jasně, za tebou a za Pavlem z Marzu

No a ja tet zvěstuji že je Bůh i rodu ženského skrze Kristovo tělo. neb Kristovo tělo jsou mnozí, mužové a ženy a že Bůh je taky muž a žena, neb učinili člověka muže a ženu k obrazu podle podobenství Boha a povídačky jsou že Bůh je jenom trojjediný ve třech osobách Bůh je mnoho osob a milovati máme Boha svého -svou a bližní své tak jako sebe, Amen:-).

Bůh má být vždy takový, jakého si ho věřící představuje. A představy jsou to věru různé.

Tohle není představa to je skutečnost.

Skutečnost je, že si věřící Boha nějak představují.

Bůh živých JSEM představa není.

Představa je, že jde o Boha.

To taky není představa, tak se tomu prostě jenom říká..

Moc lidí tomu tak neříká, proto je to jen představa těch, kteří to říkají.

JSEM je skutečnosr každého člověka, s tím nepohneš.

Tady jde o jiný návrat a nastolení božího království.

někteří lidi v království božím jsou

Takže se v božím království stárne a umírá jako tady. Tak to si moc nepolepšíme. A teď ten virus do toho

Těla máme smrtelná..Kristus taky musel zemřít.

Vše živé časem umírá.

Placas nesmysly v Božím království neexistuje stáří,. ani stárnutí,. stanete protože vaše těla hnijou hříchem.. není to přirozenost, stárnutí je následek pádu člověka do hříchu. Původní člověk je nesmrtelný a mnohem silnější který nese obraz krásy Boha, který dokáže lítat a pohybovat se rychlosti světla. Jako andělé.. tuto podobu člověk ztratil když padl...

Rychlost světla je uboze málo. Když se bohové chtějí dostat na druhý konec Vesmíru, tak tam jsou ještě dřív, než vysloví hebrejsky "staň se". A silnější jsou také silnější než si myslí. Běžně cvrnkaj galaxie do důlků černých děr.
A žijí věčněj než trvá věčnost, protože nejsou z ubohých atomů a molekul, z uhlíku si dělaj vyloženě srandu, ale z ambrózie a z nektaru.

To vše je potvrzeno a bohy podepsáno v každé bibli. Kdo to tam nevyčte je biblický analfabet.

Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Ty nesmysly neplácám já. Já netvrdím, že už někteří žijí v božím království. Já to vše pokládám za výmysly.

No a tak jak rozumíte třebas tomuto?
„Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.“
Pokoj a radost i spravedlnost v Duchu Svatém jistě mnoho lidí zažívá, jsou prostě jenom v pohodě až v takové nějaké nezáludné svatosti

To ovšem není to boží království, které má nastat po druhém příchodu Ježíše. To by vlastně někteří lidé žili v božím království už před Ježíšem, tedy by nepřišel nastolit nic ani nového, ani lepšího.

Nedá se nic dělat :
Lukáš 17, 21 ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi!“

Tak to už jsme v tom nebi?

Ty jiného neumíš než se pošklebovat, ne všichni jsou v tom království, ještě že, co by si tam s tebou počali:-).

Tak tady jsme na tom všichni stejně. Tedy pokud se v tom božím království stárne a umírá, tak nevidím žádný posun k lepšímu. Tohle asi křesťané neočekávají.

No jo ty nevidíš žádnej posun k lepčímu:-).

Ne tedy takový, aby se to dalo nazvat božím královstvím. To netvrdí ani většina křesťanů. Ti pořád příchod Ježíše teprve očekávají.

Matouš 5/3„Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.

Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské

Takže těm chudým v duchu patří to království? Kdo je tam králem? Ten v duchu nejchudším?
Kde je to království? Maj tam den otevřených dveří? Mají tam mořské pláže bez mořských ježků?

Jak se pozná chudoba v duchu a jak se posuzuje míra chudoby v duchu. Kolik procent obsahu duchu máš například ty?

To nevim ale přeji to všem kdož jsou chudí v Duchu, asi jsou to retardovaní lidi, neb oni se uměj tak blaženě usmívat:-)..

Co by si taky s intoušama v království počli, oni by tam byli moc chytří a každého by s tím otravovali:-).

Ale my tam přece už podle tebe jsme, ne?

Píšu ti to už asi po třetí možná po čtvrtý, ne všichni, si dělej blázny z někoho jiného, jenom pokoušíš, co .

Jen si ověřuji tvrzení.

Jan 18, 36 Ježíš řekl : Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům, mé království však není odtud.

No to měl takové kámoše, že za něj nebojovali.

Asi věděli proč.

Měli to předepsané autory pověsti o Ježíšovi, aby dostali křesťané svého mučedníka. Bez pořádného mučedníka stojí náboženská ideologie za starou belu. Proto mají křesťané to popravčí a mučící zařízení všude, na krku, na zdech, na střechách a dokonce i na nevinných kopcích.

Ještě jsem o Ježíši neslyšel mluvit jako o mučedníku.

Jen těžcí zločinci byli mučeni popravou na kříži.

No, jinak je ta historka s Ježíšem typická pro každé krvelačné náboženství s krvelačným a surovým bohem.

Bůh chtěl umučit svého syna a protože nemá bohyni (s dělohou) tak oplodnil Marii. Ten kukaččí bůh tak nasadil Josefovi do hnízda svého syna s úmyslem ho nechat pro potěšení obyvatelstva umučit. A aby Pilát Ježíše mohl právoplatně odsoudit, tak ten krkavčí boží otec vložil do svého syna provokace tak strašlivé váhy, že jiný trest (třeba zmrskání, nebo milosrdné ukamenování) nemohl být uložen.

A zazvonil zvonec a pohádky je konec.

No a? Ne každý mučený je i mučedník a ne každý mučedník byl mučený.
Je fascinující, jaké nesmysly tu díky svojí neznalosti Bible dokážete produkovat.

Tohle byla opravdu pohádka.

Jasně, je to pohádka i jako zbytek bible.

Takže mučený člověk není mučedník mučený mučitelem?

Jakej zbytek? To cos psal se bible vůbec netýkalo.

Ne. Tedy ne nutně.

Ondi, chcelo by to pozrieť si význam slova "mučeník" vs "mučený"...

Jako že "mučedník" nemá nic společného s "mučitelem" a s "mučením".

Může mít, ale nutně nemusí.

...a je zaujímavé, že hoci nás Boh "predurčuje"/po­voláva na základe určitých talentov, schopnsotí pre nejaké povolanie, činnosti, služby, čo často spoznajú u dieťaťa napr. aj rodičia, učitelia, - ale 'keď sa dieťa stane dospelým, často ide svojou cestou, ktorá je mimo oblasti tohto "predurčenia"/po­volania, a mladý človek si potom často pokazí život (nejde za tým, na čo podľa talentov má)...