Proč se papeži říká „Svatý otec“, i když není nutně svatý?
Tradice titulu
Označení „svatý otec“ je úctivý titul, který má symbolický a
institucionální význam, nikoli osobní záruku svatosti.
V latině zní „Sanctus Pater“ – což lze chápat jako „posvátný“
nebo „oddělený pro Boha“.
Titul tedy neříká: „Tento člověk je bez hříchu a svatý“, ale
spíše: „Zastává svatý úřad – Petrovu službu“.
„Svatý“ znamená také „zasvěcený Bohu“
V křesťanské tradici (zejména katolické) neznamená slovo „svatý“ jen
morální dokonalost, ale také to, že něco nebo někdo byl oddělen,
zasvěcen pro Boha.
Papež jako nástupce apoštola Petra má právě tuto funkci – je zvolen do
„svaté služby“ v čele církve.
Otec jako pastýř
Slovo „otec“ vyjadřuje duchovní otcovství.
Podobně jako kněží se nazývají „duchovními otci“, i papež se v tomto
smyslu označuje jako nejvyšší duchovní otec všech věřících – tedy
„svatý otec“.
Není to prohlášení o morální dokonalosti
Ne každý papež byl dobrým člověkem, to si historie pamatuje.
Ale titul zůstává, protože se vztahuje k úřadu, nikoli k osobní svatosti
jednotlivce.
Shrnutí:
„Svatý otec“ neznamená „dokonalý člověk“, ale „otec ve svatém
úřadě“, duchovní vůdce církve, který zastává pozici zasvěcenou
Bohu.
