Zřejmě je svět iluzorní a svět reálný.
Nu jsou tu opravdu dva světy , které se občas vzájemně prolínají , ten
viditelný , nebo li hmotný . A neviditelný , nebo li duchovní , nebo ještě
se dá říci , jiná dimenze . Iluzorní svět si vytvářejí lidé ve svých
představách . Pokud nevím jak něco vypadá či funguje , jen si to
představuji , ve své iluzi , až pokud to skutečně poznám , tak iluze
odpadá, protože mám důkaz , který si potom mohu porovnat se svou
představou , jak se liší má představa od skutečnosti . Například vezmeme
elektřinu , je to obrovská neviditelná síla, na které je dnes závislé
téměř vše. A přesto nevidíme ty elektrony putovat v těch vodičích ,
můžeme si to pouze imaginárně v iluzi představovat , ale že elektřina
existuje byt je neviditelná to je nepopiratelné , vždyt vidíme co vše
dokáže pohánět . A stejně je to i s Duchovním světem , dokud nemáme
náký duchovní prožitek , je pro nás Duchovní svět iluzorní , tedy pouze
v našich představách , pokud však prožijeme něco mimořádného , co se
vymyká logice a chápání hmotného světa , už je to duchovní prožitek a
nikoli iluze . A tento prožitek se nesmazatelně zapíše do náší
podvědomé paměti , která je propojena s naší duší a ta je nepřetržitě
, napojena na onen duchovní svět . Duchovní svět existuje ve dvou rovinách
a každá z nich má obrovskou neviditelnou sílu , podobně jako ta elektřina
