Na pražském ďáblickém hřbitově je taková louka, už si nevzpomínám,
jaký má přesný název, ale tráva tam roste normálně. Někteří zemřelí
tam po sobě mají provázek s malou dřevěnou destičkou uvázaný na kmenech
okolních stromů. Musím říct, že na mě to bylo dost impresivní. Pamatuju
si na jednu destičku, kde bylo (asi) jméno, příjmení a rok narození a
úmrtí nějaké ženy. Bylo jí 33let.
K tomu byla přidána pouze věta:
A little dream of me.
Bylo to všechno strašně kraťoučké, možná že místo jména a
příjmení byly jen iniciály.
Jako kdyby napsala, nic po mě nezůstalo.
Když už, tak bych teda nechtěla ani takovou destičku. K čemu to. Lidí
na světě bylo a bude. Mně tohle připomínání materie nedává moc smysl
... Lidské tělo je pouhá schránka. 