i když....hm.... "detektivky"...... na jednu "detektivku" mám
nezapomenutelnou vzpomínku, přestože jsem ji neviděla 
Bylo jaro roku 1968. Jaro i v politice a i v kultuře. A do českých kin
pronikly filmy natočené na "západě". Pochopitelně i filmy "pro dospělé".
Já byla tehdy v páté třídě ZDŠ a v místním koně se promítal film s
názvem (asi tak nějak) "Žhavé okamžiky minulého léta". Ve skříňce s
programem kina byly i fotografie, Sice velmi decentní ale přesto bylo jasné,
"vo co go".
V naší třídě to mezi ogary vřelo: "Tam budů HOLÉ KOZY!" "Na to sa
musíme dostať!" Chodil s námi spolužák o rok mladší, hyperaktivní,
nadaný klučina, o kus menší než spolužáci, blonďatí vlásky, modrá
očička, hotový andělíček, říkali jsme mu Miček. A ten se "na kozy"
těšil snad ze všech nejvíc!
Film se promítal večer ale odpoledne se promítala pohádka pro děti. Moji
šikovní spolužáci dostali dobrý nápad, který i zrealizovali: koupili si
lístky na pohádku, sedli si do zadních lavic a když pohádky končila,
hupkyšupky pod podium! (Lavice totiž stály na podiu - schodech - a když byl
ve vesnici ples, sál se vyklidil včetně podia) Sice tam nebylo nijak
pohodlně ale ty dvě hodinky se to dalo vydržet! Jenom když budou KOZY!
Přišel večer a sál byl téměř vyprodaný.
Tehdy před hlavním filmem běžel "Týdeník". Takže kluci pod podiem měli
dost času vylézt a schovat se vzadu za sedadla. Po týdeníku se rozsvítilo,
posadili se opozdilci, zhaslo se a začal film. Kluci vylezli zpoza sedadel a
poulili oči na plátno. Povedlo se!!
Jenže!
Tehdejší ředitel školy bydlel ve vesnici a o poslušnosti dětí neměl
žádné iluze. Do kina pčišel také a asi 10 minut po začátku filmu vstal a
rozsvítil v sále všechna světla. I ta "plesová". Bylo světlo jako ve dne.
Vzadu za sedadly mžouralo do světla několik párů očí, které tam neměly
co dělat!
Ředitel zdvihl ruku a zakýval na ně... ogaři neměli kam utéct a tak se
poslušně přišourali dolů k němu. Ředitel dal každému záhlavec (v té
době se nějaký ten štulec od učitele neřešil) a příkaz: RÁNO V
ŘEDITELNĚ!
Ráno opravdu stáli provinilci v řadě v ředitelně, otevřené dveře do
sborovny a ředitel k provinilcům pronášel řeč kterou zakončil otázkou:
"Věděli jste, že je ten film mládeži nepřístupný?" Kluci pokývali
hlavami a ředitel pokračoval: "Tak proč jste tam lezli??"
Na to nebyla odpověď, tak kluci mlčeli jak duby. Jenom Míček našel řeč!
Zvedl andělskou hlavičku a upřel na ředitele nebesky modrá očička: "Když
my zme mysleli, že to bude DETEKTIVKA!"
Ze sborovny se ozval výbuch smíchu, Míčka znali všichni.
Ředitel jenom zařval "VEN" a zabouchl za provinilci dveře, než se také
složil v záchvatu smíchu.
Nakonec z toho nebylo nic, žádná poznámka ani dvojka z chování. Míček to
fakt "zazdil" a nikdo se už k tomu vracet nechtěl.
(Ten ředitel školy byl skvělý! A - pochopitelně neprošel prověrkami 
a byl přeložen do nedalekého městečka
jako učitel na prvním stupni 
)
i když vím, že takové příklady
existují.
a byl přeložen do nedalekého městečka
jako učitel na prvním stupni 
)
 měl neuvěřitelnou kliku. Ve firemní soutěži vyhrál hlavní cenu, týdenní pobyt na horské chatě svého zaměstnavatele, geniálního vědce Nathana (Oscar Isaac). V okamžiku kdy uprostřed pustiny vyskočí z vrtulníku, který ho na místo dopravil, dojde mu, že na tenhle týden jen tak nezapomene. Jenže ani nejbujnější fantazie by ho nedokázala připravit na to, co ho čeká v supermoderní stavbě připomínající protiatomový bunkr. Prvotní ostych zažene Nathanův přátelský přístup. Pak se však seznámí s Avou (Alicia Vikander). U přátelské dívky s krásnou tváří jen dráty vedoucí jejím průsvitným tělem prozrazují, že je ve skutečnosti unikátním technologickým experimentem.))