Rozcestník >> Náboženství >> O Bohu a o životě s Bohem

Nikolko, nemusíš se učit modlitby nazpaměť . Můžeš Bohu říkat všechno tak, jak to cítíš a myslíš.
Jako když si vyprávíš s někým kdo ti rozumí.

musím se to učit, tatka to vyžaduje, to ho neznáte

No jo, pokud jsi ještě děvčátko , nedá se nic dělat. Rodiče se mají poslouchat.

já vím že ho musím poslouchat, a taky ho poslouchám, i když někdy je to těžké, je hodně přísný

A maminka?

já maminku už nemám

To je mi moc líto.

děkuji

Nikolko, máš vzkaz.

odpovedela sem vám na nej, dekuji

nikolka, vy jste katolička?

ano

jo chci si o tom povídat

Psala jsi, že je Ti nepříjemné chodit ke zpovědi. Víš, já osobně nejsem katolička ale mám hodně přátel - katolických kněží (dokonce i jednoho arcibiskupa) a vím, že jsou to většinou lidé dobří, moudří a chápaví. Na zpovědi lidí jsou zvyklí, před nimi se nemusíš stydět za to, že jsi něco provedla, vůbec si nemusíš připadat trapně! Naopak! Pokud je ten kněz moudrý, má pro to pochopení.

já vím, ale prostě, to no, já to nedokážu vysvětlit proč se při tom tak strašně stydím, a rada bych přišla na to jak to říkat normálně, nespím před tím, mluvím tam potichu, vždy si hrozně oddychnu když jdu pryč

Tak si to napiš! To lidé dělávají! Budeš mít čas se na to lépe připravit!

nemám problém s tím že zapomenu co musím říct ale s tím aby to ze mě nějak vylezlo, vždy prosím boha aby mi s tím pomohl, ale jeho pomoct v tomto moc necítím

Stále nad tím přemýšlím.... víš, Bůh nám často pomáhá - ale - my tu jeho pomoc pochopíme třeba až za nějaký čas! Možná Tě tím, jak se stydíš, něco učí, co budeš v životě potřebovat! Možná Tě tím učí, jak takové obavy přemáhat! Protože život přináší všelijaké situace, se kterými se musíme nějak vyrovnávat a když už "máme trénink", jde to lehčeji!
(Tím neříkám že nutně mám pravdu - jenom mi to tak připadá)

snažím se to přemoci, denně se k tomu modlím, ale je to snad i pořád horší, když se to blíží, tak nemyslím na nic jiného, přemýšlím co by se stalo kdybych neřekla někdy pravdu, ale vím že to se nikdy neodvážím, to by byl hřích

Napsala jsem paní margo, ať sem za námi přijde.

Taky přemýšlím, co by se stalo, kdybys někdy neřekla pravdu.... ale myslím si že bys pak na tom byla ještě hůř. Mrzelo by Tě to!

ne já lhát nechci, to bych si pak vyčítala, nikdy nelžu, budu se muset jít vykoupat, pak tu ještě asi přijdu, jestli nepřijde táta

No právě! Lhát nesmíš! To bys pak měla ještě větší výčitky a bála se zpovědi ještě víc!

já vím, u zpovědi ani doma nelžu, to vím že se nesmí

ano, už jsem tady, jen na chvilku ale

Napíšu Ti vzkaz, mohu?

samozřejmě, budu moc ráda

já denně

je to prax viery pre sviatostný život len v rímsko-katolíckej cirkvi - kedy vyznávame hriechy pred kňazom/pred Cirkvou...je to niekedy ťažšie (zvlášť, keď ide o vyznanie hriechov proti 6. a 9. prikázaniu Desatora, teda hriechov proti sexuálnej nezriadenosti...ale takáto spoveď pred Cirkvou je veľmi účinná v "prevencii"/obrane proti hriechu, vedie to účinnejšie k vnútornej a vonkajšej mravnej disciplíne...ne­treba sa toho báť, - kto žije čestne a mravne, je to pohoda ísť k spovedi...takéto sviatostné vyznanie hriechov pred Cirkvou je nevyhnutné pre prijatie živého Krista v eucharistickom chlebe...protes­tanti sviatostnú "ušnú" spoveď u kňaza nemajú, a tak nemajú ani eucharistiu, čím hodne trpia...

já vím že se musí u zpovědi říct úplně vše, ale stydím se někdy strašně, nejradsši bych něco ani neříkala, jak se při tom cítím a stydím, ale vím že musím, no

myslím že něco by se říkat nemuselo, i když vím že se to nesmí

Třeba je dobře, že se za něco stydíš . Nutí tě to k tomu, abys to podruhé nedělala,ne?

no to no, já se to no, snažím, vždy se hrozně sama před sebou stydím a mám výčitky když to to, no, nezvládnu vydržet

A zkusila jsi někdy Pána Ješíše poprosit , aby ti pomohl ?
Ale to bys musela myslet vážně .

zkouším to, myslím to vážně, vždy se za to modlím, a vždy když selžu si slíbím, sobě i bohu, že to bylo naposledy, abych se pak nemusela bát jít ke zpovědi, nevím co už víc lze udělat

Nikolko, netrap se. Žádný člověk nevydrží dělat každý den všechno správně!

no jo, ale pak se to musí říct, a to je pro mě strašný, předtím ani nespím, stydím se za to i za sebe že to nedokážu vydržet

To je pravda pravdouci.

s tou spoveďou to nie je taká dráma, nie je to nič komplikované, kňaz nežiada od nás skrupulantsví detaily vo vyznaní hriechov, je to pre nás aj pre kňasza otravné, - vyznávame sa všeobecne, nerozpitvávame hriech do detailov...

Nikolko , to je pravda pravdoucí co napsala Pavla. Opravdu se netrap. I dospěláci mají
problémy, se kterýmise musí poprat.

ale prostě modlitby abych měla sílu nezhřešit mi nepomáhají, vždy jen na pár dní pomohou a pak zas je mi až ze sebe špatně , že přes sliby bohu sem to nedokázala

no jo, už jenom to že sem to nevydržela nehřešit, citím se trapně, myslela sem že to dokážu

Každý hreší, Nikol. Ale věřící lituje a proto za něj Kristus zemřel, aby mel Buh podklad pro odpuštění...