Rozcestník >> Náboženství >> O Bohu a o životě s Bohem

já vím že se musí u zpovědi říct úplně vše, ale stydím se někdy strašně, nejradsši bych něco ani neříkala, jak se při tom cítím a stydím, ale vím že musím, no

myslím že něco by se říkat nemuselo, i když vím že se to nesmí

Třeba je dobře, že se za něco stydíš . Nutí tě to k tomu, abys to podruhé nedělala,ne?

no to no, já se to no, snažím, vždy se hrozně sama před sebou stydím a mám výčitky když to to, no, nezvládnu vydržet

A zkusila jsi někdy Pána Ješíše poprosit , aby ti pomohl ?
Ale to bys musela myslet vážně .

zkouším to, myslím to vážně, vždy se za to modlím, a vždy když selžu si slíbím, sobě i bohu, že to bylo naposledy, abych se pak nemusela bát jít ke zpovědi, nevím co už víc lze udělat

Nikolko, netrap se. Žádný člověk nevydrží dělat každý den všechno správně!

no jo, ale pak se to musí říct, a to je pro mě strašný, předtím ani nespím, stydím se za to i za sebe že to nedokážu vydržet

To je pravda pravdouci.

s tou spoveďou to nie je taká dráma, nie je to nič komplikované, kňaz nežiada od nás skrupulantsví detaily vo vyznaní hriechov, je to pre nás aj pre kňasza otravné, - vyznávame sa všeobecne, nerozpitvávame hriech do detailov...

Nikolko , to je pravda pravdoucí co napsala Pavla. Opravdu se netrap. I dospěláci mají
problémy, se kterýmise musí poprat.

ale prostě modlitby abych měla sílu nezhřešit mi nepomáhají, vždy jen na pár dní pomohou a pak zas je mi až ze sebe špatně , že přes sliby bohu sem to nedokázala

no jo, už jenom to že sem to nevydržela nehřešit, citím se trapně, myslela sem že to dokážu

Každý hreší, Nikol. Ale věřící lituje a proto za něj Kristus zemřel, aby mel Buh podklad pro odpuštění...