,
Ani v tom nejhrůznějším snu bych si nedokázal představit , že bych
mohl vidět a zažít, co se v naší nemocnici děje poslední tři týdny.
Nejprve jich přišlo několik , pak desítky, potom stovky....a teď už nejsme
lékaři, ale stali jsme se třídiči u běžícího pásu a rozhodujeme, koho
nechat žít a koho poslat domů umřít, i když všichni ti lidé platili
italské daně. ještě před dvěma týdny jsme byli s kolegy ateisté. Bylo to
normální , protože jsme lékaři a naučili jsme se , věda vylučuje Boží
přítomnost.
Před 9 dny k nám přišel 70letý věřící člověk. Byl to laskavý
člověk, měl dýchací potíže. Ale měl ssebou bibli a udělal na nás
dojem, když z ní četl umírajícím a držel je za ruku.
Všichni jsme unavení, psychicky i fyzicky vyčerpaní a musím přiznat, že
jako lidské bytosti jsme dosáhli svých hranic. Dva z našich kolegů už
zemřeli , další jsou nakaženi.. Některým z nás došlo , že ať se
člověk snaží jakkoli, neobejdeme se bez Boha a začali jsme ho prosit , aby
nám pomohl vydržet.
ten 70letý křesťan zemřel včera . Přestože v naší malé nemocnici jsme
už měli 120 úmrtí, jsme totálně vyčerpaní a zničení, navzdory
okolnostem se tomu člověku podařilo přinést nám klid , jaký jsme
nedokázali najít. Ten křesťan odešel ke svému Pánu - a my ho budeme asi
brzo následovat, pokud to takhle půjde dál.
Nebyl jsem doma 6 dní, nevím kdy jsem naposledy jedl a uznávám svou
naprostou bezmocnost. Jsem rád, že jsem našel Boha , když jsem obklopen jen
utrpením a smrtí.
Vyprávění Juliana Urbana , 38letého lékaře v Lombardii zapsal Gianni Giardinelli (2020)
