Rozcestník >> Náboženství >> O Bohu a o životě s Bohem

no, pekne povedané, tak by to ideálne malo byť, ale nie je to jednoduché ani pre hlboko veriaceho kresťana (inak názov "kristovci "odmietam, je to také vymyslené, sektárske)...chce to veľmi silnú kresťanskú vieru, ktorú treba prijať a aj živiť, ona neskrsne v človeku len tak - evanjelium nám ponúka viaceré prostriedky, ako žiť a sa správať v opravdovej kresťanskej viere, a nestratiť nervy, vyhnúť sa zášti, sklamania, nenávisti, provokáciám, ignorancii (i v rodine) - je to hlavne modlitba, pôst a eucharistia + vyzbrojiť sa, ako píše ap. Pavel, trpezlivosťou...

Kristovci je doslovný překlad anglického Christians, což znamená křesťané.

ten preklad je kresťania, nie kristovci....

V angličtině je to stejné. To jenom slovanské jazyky jsou popletené slovem "křest"

pro mě je křesťan spojen se slovem Kristus.

v angličtine je christians, a to znamená kresťania, a nič iné,...to kristovci je špecifická prispôsobená jprotestantská česko-slovenská mutácia, nikdy som to nepočul...

Kristus je anglicky Christ. Z toho je odvozené Christian. Křest je baptism. A latina bude nejspíš podobná angličtině, co se týče těchto výrazů.

ahoj, zrovna jsem v takové situaci téměř na hraně. Syn mi zde nechal dvě malé děti 18 měsíců a 3 roky, starší holčička je mimořádně rozmazlená, ale ještě mluví jen německy, v noci se budí a přes den pořád něco povídá :-)) a kromě toho další tři vnučata, která k nám pravidelně chodí a moje stará máma, která opravdu potřebuje denodenní péči. Děti nám doma všecko ničí, vrtají do květínáčů, roznášejí hlínu a neumí poslechnout Ne. Není to stížnost, vůbec ne... jsem ráda že nás syn poctil důvěrou a děti nám zde na 3 týdny nechal. Jen cítím jak jsem slabá, dříve jsem to tak nevnímala... tuto vlasntí křehkost. uvědomuji si, jak moc musím spoléhat a důvěřovat že vše bude (a je) dobré. Sousdi k nám nahlížejí a říkají, jak nám závidí... tolik drobotiny. Ale je to také hodně odpovědnosti. a říkám si, že až budu opět v klidu spát, tak nebudu mít opravdu vůbec žádné starosti :-)))

A proč to říkám?není místo pro zášť, opravdu ne.

Přesně vím o čem mluvíš.... myslím na Tebe.

Myslím na vás obě. měla jsem tu na prázdninách 7 vnoučat a 1 pěstouňátko. A v mém věku toho bylo na mně až moc. Když se večer všechno zklidnilo , často jsem musela prosit Pána o novou sílu , moudrost a trpělivost. Ale Boží milost je úžasná. I když jsem neskutečně unavená , bylo mi těch pár týdnů k požehnání. :-))

To je krásné, až budou vnoučátka starší, tak to možná taky zvládnu líp. Alespoň se s nimi bude dát domluvit. Navařím, vyperu, vykoupu, uložím, zazpívám... ale zábavu si budou muset najít :-)

No to si jen myslíš. Až to všechno uděláš co jsi napsala , pak uslyšíš : Babičko, teď už si konečně budeš s námi hrát?

Co si s nimi hraješ? Tedy potřebuji inspiraci :-)

Problém je, že chodím o francouzských holích. Tedy venkovní hry jsou pro mne tabu. Doma třeba deskové hry podle věku dětí. Taky s holkama šijeme na panenky , s klukama stavíme lego a tak podobně. Taky vyrábíme různé "blbůstky" , aby děti měly čím udělat někomu radost až odjedou domů. Fantazii se meze nekladou. :-)

Oblečky na panenky, to mi nikdy nešlo. HOlčička má tři roky, tak spolu spíše vaříme, to umím :-) S chlapečky si hraje víc manžel. Mám první malou holčičku v rodině a mám z ní hlavu jako meloun :-) s chlapečkami to umím líp.