Rozcestník >> Náboženství >> Sekty

ke mě taky chodili a byl jsem jediný, co je zval do domu na pokec. Vysmátí s časopisem v ruce. Ale asi o mě měli záznam, odmítli jít pokecat a to vždycky. Nejsem si jist co je to Jehova protože toto jméno není v Bibli uvedeno.
Jestli je to ten, s vlastnostmi určenými jejich organizací o kterých víme jaké jsou, tak je to modla, tedy falešný bůh. U SJ jak pro koho, nebo jak kdo uvažuje.

My jsme se s rodinou SJ seznámili, když jsme pásli ovce. Ta rodinka s dětmi stejně starými jako byly naše šla po turistické značce a k nám seběhli z hřebene protože bylo horko a jim došla voda, tak přišli k nám. A zůstali - děcka se hned seznámila blbli kolem ovčína a bylo to fajn. Že jsou SJ z nich vypadlo tak trochu omylem.... a pak k nám jezdili i domů, víc než půl roku, povídali jsme si s nimi. Byli z Frenštátu, já tam měla tetičku na poště a oni se s ní znali - právě z té pošty. Byli to bezva lidé, nebyli (ještě) nijak vypatlaní. A najednou - šlus! Přestali jezdit! Já na ně neměla adresu, telefony jsme tehdy neměli.... ale na poštu chodili a tak se jich tetička ptala, proč už k nám nejezdí?? (adresu jsem nechtěla přes tetu shánět - nechtěla jsem je až tak otravovat)Oni se sice vykrucovali ale pak se tetš přiznali že k nám už nesmějí. Měli jsme prý na ně špatný vliv. Občas si na ně vzpomenu, kdoví co s nimi je teď... asi jsem si tu adresu opravdu měla vzít! Protože my jsme se brzy na to odstěhovali.... už dlouho jsem na ně nemyslela... už ani nevím jak se jmenovali....

Mám stejnou zkušenost. Dlouholeté přátelství a najednou (náhle) konec. Prý nesmí - špatný vliv.

Měl jsem taky takový dlouhý přátelství s jednou jehovistickou rodinkou. Potkali jsme se v zámecké zahradě u zvířátek. Manželé zhruba v našem věku to byli s miminama jako my. Ještě jsem jehovismus moc neznal. Chodili jsme pak spolu na výlety a navštěvovali jsme se. Pak z “kamaráda” vylezlo, že se se mnou kamarádí kvůli psaní hodin, tak jsem to ukončil. Hodně jsme spolu mluvili o víře a na různá témata. Jehovismus jsem tehdy teprve poznával. Vlastně ten kamarád byl podnětem, že jsem se začal o jehovisty zajímat. On měl na všechno pohotové rady a v tašce na to stále arzenál Strážných věží. Bylo to v době, kdy se ještě vyhýbali kontaktu s internetem, všechno měli na papíře. Dnes už jsou rozvedení, paní už není SJ. Vzpomněl jsem si, jak měl zaručené rady ze Strážné věže o manželství, ale nepomohly mu, když to sám potřeboval.

A nemyslíte náhodou toho, co chodil na Diskutníky v tom začátku? Ten psal ty diplomky na ty jehovisty.

nevzpomínám si...