Mám stejnou zkušenost. Dlouholeté přátelství a najednou (náhle) konec. Prý nesmí - špatný vliv.
Měl jsem taky takový dlouhý přátelství s jednou jehovistickou rodinkou. Potkali jsme se v zámecké zahradě u zvířátek. Manželé zhruba v našem věku to byli s miminama jako my. Ještě jsem jehovismus moc neznal. Chodili jsme pak spolu na výlety a navštěvovali jsme se. Pak z “kamaráda” vylezlo, že se se mnou kamarádí kvůli psaní hodin, tak jsem to ukončil. Hodně jsme spolu mluvili o víře a na různá témata. Jehovismus jsem tehdy teprve poznával. Vlastně ten kamarád byl podnětem, že jsem se začal o jehovisty zajímat. On měl na všechno pohotové rady a v tašce na to stále arzenál Strážných věží. Bylo to v době, kdy se ještě vyhýbali kontaktu s internetem, všechno měli na papíře. Dnes už jsou rozvedení, paní už není SJ. Vzpomněl jsem si, jak měl zaručené rady ze Strážné věže o manželství, ale nepomohly mu, když to sám potřeboval.
