Rozdíl je jednou týdně 50 minut v zadní lavici a 2x týdně 2 hodiny v sále pro 50 lidí. Když jsem byl na jehovistických bohoslužbách, trvalo to 2 hodiny a 10 minut a už jsem se nemohl dočkat konce jako že jsem dospělej.
Rozdíl je jednou týdně 50 minut v zadní lavici a 2x týdně 2 hodiny v sále pro 50 lidí. Když jsem byl na jehovistických bohoslužbách, trvalo to 2 hodiny a 10 minut a už jsem se nemohl dočkat konce jako že jsem dospělej.
dvě hodiny jsou opravdu moc dlouho, zejména pokud se nic neděje a jen mluví "pán vpředu"
Já si pamatuji dodnes jak jsme byli v kostele na pouti v Polsku. Nesla se panenka Maria na dřevěných nosítkách a zpívalo se, hrály varhany a já byla úplně paf. Taky jsem něco vykřikovala o pánovi v noční košili :-)) ale rodiče mě hned zpacifikovali. Pama tuji si to dodnes.
Podle mě je ideální, když se bohoslužby zahájí společně, je nějaká píseň, modlitba, nebo čtení z Bible, a pak maloši odejdou na svůj program přiměřený jejich věku, to jim dá určitě víc, než sedět s dospělýma. Navíc odmala mají vztahy s vrstevníky ve sboru, jsou si takoví jako sourozenci. Jehovisti jako že mají hodně věcí vychytaných až moc, ale tohle nemají podchycený vůbec. Při tom tohle je účinnější na růst sboru než šaškování se strážnou věží na ulici. Žádné besídky, žádné duchovní setkání pro mládež ve sboru, a při tom v době puberty ty mladé drží v tom sboru nejvíc ta parta, co si budeme povídat, se kterou to období překlenou do dospělosti a zůstanou v církvi. Tady podle mě jehovisti fatálně tratí.
určitě to je fajn. U nás napoosledy byvil děcka přímo farář během mše (dětská mše) Dělaly to sním a on jim všecko vysvětloval. A byly nadšené... četly přímluvy které si připravily a jedna četla: Prosíme tě aby náš pan farář byl normální :-)) obrovský řehot.
Jsem byla jednou pozvaná na předvánoční bohoslužbu u církve bratské a rozdali tam dětem čokoládové Mikoláše, to sem z takové bohoslužby nebyla moc nadšená :-).
1. Korintským 12
2Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k
němým modlám.
kroky má doma plno model, jednou z nich je robertek na baterky.
potom má doma kafe s takovým panáčkem v turbanu, to je taky modla, ona od
něho bere tu drogu a vaří si ji. Potom má kroky jako modlu Bibli a na
internetu v ní hledá texty, které si sama překrucuje.
Vlastně teďka jdeš do důchodu, to máš tak 63. Hm mohla bys být skoro
moje babička. 
Když jsem byla v jehovistickem sále poprvé, po skončení se mě ptali, jak se mi to líbilo. Uff, moc dlouhé, odpověděla jsem. Měli z toho legraci. Pro ně to nejspíš dlouhé nebylo.
Mě se taky ptali, byl mi dokonce hned přidělen nějaký bratr, který mi tam, jak bych to řekl, dělal garde. Pamatuju si, že jsem mu na to řekl, že jsem čekal, že se bude studovat Bible a že z Bible jen přečetli asi dva verše a jinak studovali jenom ty jejich brožury. (To mě překvapilo hodně.) A ten bratr mi na to řekl to, že přece v těch brožurách je to samý co v Bibli.
Protože studium Bible co znám v církvích, tak tam se studuje Bible.
Jehovisti nemají zákristii, u nich se to jmenuje místnost na právní výbor.