Modly Jehovistů:

Diskutnice Marika kdysi tu žlutou malůvku Jehovy nazvala “To
svítící” 
Podle mě “to svítící” nahoře je Jehova a “to” co tam lítá na tom zlatým dronu, jak drží v ruce tu hůlku pro mažoretky, tak to je Kristus?
Domečku, pamatuješ si, jak jste se to učili, když jsi byla SJ?
Hej byl jsem kdysi na bohoslužbě u SJ a oni tam ty malůvky zkoumají s posvátnou úctou. Kdybych to připodobnil k tomuto, tak studium obrázku probíhalo nějak takto:
starší: Co vás napadne, když vidíte tento obrázek? Hlásí se sestra Jiříčková.
sestra: Na mne z toho působí vznešenost.
starší: Hmm, vznešenost. Vidíte tam někdo ještě něco? Sestro Bartáková?
sestra: Ježíš má podobu moudrého krále. Vyzařuje autoritu.
starší: Výborně. Autoritu. Kdo další? Bratře Vocásku?
bratr: No. Tak. Ehm. Mě napadá, že s tímto světem bude brzy konec a Ježíš už sestupuje, jak bych řekl, z nebe.
starší: Přesně tak. Konec je blízko. Ježíš sestupuje.
Jako na cvokárně.

Za mě Strážné věže s obrázky teprve začínaly. Nebyli jsme tedy na obrázky zvyklí. A vůbec studium SV teď probíhá trochu jinak než před lety.
Tady vidíš, jaká jsou jejich vzájemná přátelství. Oslovují se příjmením. Křesťané se oslovují křestními jmény. A lze je mezi sebou rozlišit, i když se sejde pět Josefů. Jožin, Jožka, Pepa, Josifek a Pepík.
Ve zvycích oslovovacích u SJ se nevyznám. My jsme ve sboru vykali starým sestrám a bratrům. Ale některým z nich jsme i tykali. Farářovi jsme taky tykali, ale zase ty staré sestry mu vykaly. Bylo to tak různě.