Není šprochu, aby na tom nebylo pravdy trochu:
Náš věhlasný buditel a mravokárce, nekompromisní bojovník proti
„hříchům“ katolické církve sice souložil v Betlémské kapli manželku
krále Václava IV. Žofii, ale, jak uvádí historik František Šmahel,
nepohrdl ani prostou děvečkou z „Útulku vdov a panen“. Takže určité
sociální revoluční cítění mu nelze upřít. V oblasti dámské dělohy
nečinil žádných třídních rozdílů!
Sečteme-li veškeré urozené dámy a připočteme-li k tomu ještě oněch
dvanáct žen v domě Kateřiny ze Sulevic (patrně tajný nevěstinec pro
církevní hodnostáře), pod krycím názvem „Útulek vdov a panen“,
dospějeme k počtu čtyřiadvacet. Náš rektor pražské univerzity, horlivý
„skromný kazatel“ a neúnavný kritik „církevních neřestí“
disponoval celkem 24 souložnicemi, převážně vdanými manželkami z
nejvyšších společenských tříd.
V jednom dopise ze dne 16. 6. 1415 se zmiňuje o jakýchsi ženách v
Betlémské kapli, Petře, Důře, Kateřině zvané Hus, paní na Zderaze a
vdově Kateřině Ježkové. S poslední z nich žil také na Kozím Hrádku v
době, kdy měl současně poměr s Annou z Mochova. Náš „zbožný
kazatel“ a reformátor patrně rád holdoval i gruppensexu — neboli
orgiím.
Sečteme-li další milenky, vyjde nám počet 28 souložnic. Já osobně coby
politolog a historik jsem přes veškerou badatelskou snahu více objektů v
letech 1403–1415 neodhalil. To v žádném případě nesnižuje duchovní
odkaz Jana Husa, jeho Postily a dalších známých děl. Jeho teoretické
reformní úvahy mají obrovskou duševní hodnotu. Jeho intelektuální
úroveň a vzdělanost magicky ženy přitahovaly. Byl vynikajícím myslitelem
a šarmantním intelektuálem. Měl extrémní úspěchy u žen a legendární
Giacomo Casanova je proti němu úplným neškodným začátečníkem!
Německý filolog prof. Dr. Ortwin Kuhn z Hamburku pochybuje o charakteru Jana
Husa a odhaduje počet jeho sexuálních objektů na minimálně čtyřnásobek.
Podezírá ho z práva „první noci“, které prý praktikoval celé roky
při svatbách na Táborsku. Dochází k číslu 118 a z toho dedukuje okolo
4500 pohlavních styků v letech 1403–1415. Přitom cituje Františka
Palackého: „Tu jsa vyjížděl do městeček, do vsí kázat, a zvláště
kde zvěděl posvícení neb sňatek, tam jel.“
Prof. Dr. Kuhn vyvozuje z citátu Palackého jednoznačný závěr:
„Byl vyžírkou a ,kriticky‘ působil nejraději tam, kde si mohl
zadarmo naplnit břicho. Co se týká těch sňatků, nevylučuji, že
si nárokoval i takzvané právo první noci. Cizoložení s duchovním
pastýřem nebylo považováno za nevěru a nevěsta zůstávala tím pádem
,svatou pannou‘. Mám vážné pochybnosti, i co se týká jeho protikladného
charakteru, že by toho nevyužil – lépe řečeno — nezneužil.“ 


