Domečku rozeberu jen ten první verš, aby si věděla, že se mýlíš:
Izajáš 65:17–19 (ČEP)
„Hle, tvořím nová nebesa a novou zemi; na to, co bylo dříve, se nebude
vzpomínat, nepřijde to na mysl. Plesejte a jásejte navěky nad tím, co
tvořím. Neboť hle, tvořím Jeruzalém k jásotu a jeho lid k radosti. A já
budu jásat nad Jeruzalémem a radovat se ze svého lidu; v něm už nebude
slyšet pláč ani křik.“
Vysvětlení:
1. Verš 17: "Hle, tvořím nová nebesa a novou zemi..."
Tento verš hovoří o Božím záměru znovu stvořit svět — „nová nebesa
a novou zemi“. To znamená zásadní transformaci, v níž všechno staré
bude pryč. "Na to, co bylo dříve, se nebude vzpomínat" znamená, že bolest,
hřích a utrpení starého světa budou zcela zapomenuty. Tento koncept je
často spojován s eschatologií (učením o posledních věcech), tedy s
představou konce věků a příchodu nového Božího království.
2. Verš 18: "Plesejte a jásejte navěky..."
Zde Bůh vyzývá lidi k radosti nad tím, co tvoří — nové stvoření,
nový Jeruzalém. Jeruzalém, často chápaný jako symbol Božího lidu, bude
místem radosti a pokoje. Tento nový Jeruzalém je obrazem Boží přítomnosti
mezi svým lidem, kde už nebudou přítomny žádné starosti, jen věčná
radost.
3. Verš 19: "Nebude slyšet pláč ani křik..."
Tento verš slibuje, že v novém světě nebude více utrpení, bolesti ani
smutku. Pláč a křik, symboly lidského trápení, zmizí. Bůh se bude
radovat ze svého lidu, což zdůrazňuje blízkost a osobní vztah mezi Bohem a
lidmi v tomto novém stvoření. 
