Asi čas u stojánku.
Ano. Zasloužená nezasloužena laskavost. Takhle to zní absurdneji, než kdybych napsala zasloužená milost.
Jehovisti vyznávají Boha Jehovu. To má teologický kontext. Jehova je
jmého, označující vlastnosti Boha Izraele ve Starém zákoně. Tam to tak
měli, lidé dodržovali pravidla a za to pak byla odměna v podobě Boží
přízně nebo nepřízně.
Křesťané to mají jinak. Bůh křesťanů se neoslovuje jménem, ale v
osobním vztahu jako Otec. Naše skutky tak vycházejí z odpovědi na Otcovu
lásku. Chceme konat dobro, protože nechceme Boha zarmoutit, a ne proto, že za
to dostaneme odměnu nebo trest.
Vysvětlil jsem to dobře?
ani tato odpvěď není přesná:
Konáme lásku protože je to pro člověka potřeba. Naše láska k Bohu se
projevuje takto. To že Boha nezarmoutíme je jen důsledek lásky není to
primární cíl.
Šakale, nevysvětlil jste to dobře, ale máte-li našeho milovaného nebeského Tatínka (Otce), alespoň trochu rád, potom jsou Vaše slova omluvitelná! BŮH JE TOTIŽ POUZE JEDEN.
Ježíš není Bůh!
Ježíš, který od svého vzkříšení Bohem Stvořitelem a Otcem lidstva žije v nebi, je neustále člověkem a naším milovaným bratrem a přítelem. BŮH JE JEDEN "JEDNOJEDINÝ"!