Velebit nemusí znamenat zrovna růžence, poutě, klekátka před obrazy hraničící s modlářstvím.
Velebit nemusí znamenat zrovna růžence, poutě, klekátka před obrazy hraničící s modlářstvím.
add Selena: klekátka před obrazy hraničící s modlářstvím.
chtěl bych definici tohto pojmu dotaz: Co probíhá v hlavě člověka, který
kleká před obrazy hraničící s modlářsatvím? (Definuj)
To jakože ten co před ten obraz poklekl si myslí, že ten obraz je živý,
nebo jen napůl? 
Nevim, ale nepřijde mi to normální.
Já si po studiu teologie řekl, že si nebudu ohledně víry na nic hrát.
to nebola teologie, ale akási "kresťanská" filozofie, z každého rožku trošku......
myslela jsem to dobře. Podl emě zrovna ve víře, nějaké studium k zvýšení či posílení víry moc nepomůže.
štúdium teologie pomôže a hodne, mne hodne pomohlo - v teologickom štúdiu na katolíckej TF si človek objasní mnohé veci, o ktorých ani vo viere netuší, usporiada si- a hlavne hodne si prehĺbi vedomosti o viere, Cirkvi, dejinách Cirkvi vo viacerých teologických predmetoch, včetne napr. kresťanskej morálky...absolvoval som toto celé štúdium (34 skúšok), + predmet "Exegéza Písma", a mám veci vo viere jasné, rozumiem vierouke, Písmu - nebadáte to? - neobohatilo vás to?::-)
Jasně “něbola to teologie” akorát někteří spolužáci teď dělají
jáhny a kněze. 
Nedá se říct, že věřím víc, to spíš jsem musel odhodit berličky,
kterýma jsem se ve víře, asi z části nevědomky, podpíral, a musel jsem se
naučit jít dál po svých nohách. Ale během toho studia jsem byl takový
více nadšený do víry, řekl bych, že mě to k Bohu přibližovalo, já jsem
to studium hrozně hltal, vzdělával jsem se i sám navíc mimo rozsah
katolické teologie. Studium teologie mi ale vzalo společenství v církvi,
protože teď vidím věci víc do hloubky, mám nadhled, jsem kritický, a
ostatní křesťani ke mi teď buď vzhlížejí, nebo mě nesnáší. Těch, co
mě nesnesou, je samozřejmě víc. Kdybych skončil bakalářem, byla by to
úplně ideální fáze. Doktorát už byl moje sebevražda, co se týká
schopnosti mít někde nějaký duchovní domov, který kdoví jestli ještě
někdy vůbec najdu. 
To je to:-) jak člověk získá nadhled tak už se do žádné církve nevejde :-).
Otázkou je, proč řeší ostatní křesťany... myslím že skuteční křesťanští mystikové vzhlíželi k Bohu a dál to neřešili, žili si svůj život nezávisle na tom co si o nich druzí myselali.
anebo chceš být jáhnem, ale t je jen tak napůl, ani ryba a ani rak... takový ten doprovod na mši.
Myslím že pokud nemáš ambice psát knihy či vést nějaké důležité přednášky před publikem, můžeš vstoupit do křesťanské komunity a pomáhat tam. Například https://www.blahoslavenstvi.cz/laici
Matouš 7
14 Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji
nalézá.