Měl jsem noční a přečetl jsem tam tuto
knížku:
Je o biskupovi, který vysvětluje, proč šel do války jako křesťan. Přitom o sobě říká, že je pacifista. Tenkrát ještě nebyl biskup ani farář, ale mladý student v cizině. Mohl přečkat válku v cizině, ale cítil, že má jít bránit svoji zem, svědomí mu nedovolilo nic neudělat. Přihlásil je jako dobrovolník do armády. Tak sloužil v armádě až do konce války, i když mohl jít 2x do civilu kvůli zdraví. Nebyl přímo na frontě, spíš pořád něco někam stěhovali, vysílačky a tak, dělali falešné ústupy, aby mátli Hitlerovské válečné informátory. Nepíše, jestli by střílel, ale že jednou byli pod palbou a kryli se. Má tam takovou svoji myšlenku, že postojem má být křesťan pacifista, ale že může nastat situace, kdy se i křesťan musí rozhodnout a podle toho jednat. A že ta situace byla za 2. světové války, kdy jako mladý svobodný kluk nemohl nic neudělat. Je to zajímavě čtení od člověka se zkušeností, než od křesťanů teoretiků, kteří radí, ale v té situaci osobně nebyli.
1
1
1
). Nějaká křesťanská knížka o sexu
pro manžele by se ti hodila jako sůl. Nečteš a nevíš. Sex není jenom o
tom, že tam strčíš cipíska, ale souvisí s tím mnoho ostatních věcí,
jak se máš k ženě chovat a jak poznat její sexuální potřeby. K
uspokojení nestačí jenom že máš pindíka velikosti veky a víš kam ho
strčit, to je až ten konec.
