Když už se zdálo, že se kolovrátek Tomia Okamury zadrhává, přišel
guru politické prázdnoty s nápadem, který by mohl v říjnových volbách
zafungovat. Vytvořil předvolební koalici, která není oficiálně koalicí,
a soustředil na kandidátky SPD lidi z několika stran. A ještě více
přitvrdil ve své demagogii, agresivitě a alarmismu. Posílilo to preference a
této politiky se chytají nerozhodnutí a frustrovaní voliči a podle všeho i
ti, kteří jinak k urnám nechodí. Když to funguje, dá se očekávat, že na
podzim Okamura a spol. ještě více zatopí pod kotlem.
Tomio Okamura se ve své politické kariéře vždy zaměří na určité body a
ty pak jede, jede a jede. Tak se například z někdejšího podporovatele
neziskovek a migrace stal jejich zapřisáhlý odpůrce. Léta jsme také
slyšeli o odvolatelnosti politiků a nekonečným příběhem je otázka
referenda. V tomto případě konkrétně o vystoupení z Evropské unie.
Zhruba před půl rokem se ale zdálo, že okamurovský verbální kolovrátek
se vyčerpal. Preference se začaly motat u nižších čísel, než byla
morálně chlupatá SPD zvyklá. Už loňský výsledek voleb do Evropského
parlamentu a zisk jen jednoho mandátu za 5,73 procenta hlasů Okamuru varoval.
Do voleb proto nastupuje SPD posílena o Svobodné, Trikolóru a pofidérní
mikrostranu PRO.
Já bych Okamuru poslal tam odkud přišel migrant. A Babiše taky. 
