No platil jsem notářovi snad 30 tisíc, když jsem ten dům zdědil. Nikdo ho nechtěl, nikdo ho nechtěl udržovat. Já nebyl jinak první dědic, to byla mama se strýcem. Tak teď tam chodím s ženou fachčit, ale drží nás ta naděje, že neshnijeme na dědině. Je to tam super místo, minutu chůze supermarkety, autobus, park, blízko centra a zároveň klidná ulice. Je tam větší ticho jak tady na vesnici dokonce.

Město mého dětství



možná i o víc - to jsem ještě
nejezdila do Zlína! Protože my jsme s Johankou jely od toho řízku ještě
dál - do Štípy