zatím jsme nepřišla na nic. Muž dává vinu mně, že jsem se o matku starala příliš a ona nepochopila v jaké je situaci sama. Aby se třeba včas rozhodla jít do domova seniorů a zvykla si tam. Místo toho jsme se o ni starala až do 99 let, kdy toto soužití lze označit za nemocné... já vše dělala a dávala jsem jí pocit, že je potřebná a že je pro mě důležitá jako máma. Když už byla opravdu na tom hodně špatně, až jsem ji nepovzbuzovala... už jsem jí řekla že může zemřít. ale ono to nešlo, maminka řekla: já bych tak ráda umřela ale ono to nejde.
Prý to byla moje vina, že já jsem ji tak dlouho držela naživu... beze mě by asi umřel adříve a možná i radostněji. Nevím. Někdy je to hodně složité, nepochopitelné a matoucí. V každém případě jsem silně otupěla. sestárla.
1
1