Já, občan Československé socialistické republiky, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa.
Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství.
Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím lidem a připravovat se na boj, abych mohl na rozkaz prezidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli.
Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.
Tak přísahám!
Stejně přísahal i Václav Klaus:
Před bojovou zástavou přísahal nejen náš současný prezident Petr
Pavel, ale svého času i náš bývalý prezident Václav Klaus, jenž ve
čtvrtek 18. listopadu 2004 podepsal zákony, které rušily výkon povinné
základní služby v Armádě České republiky. On sám šel na vojnu na rok,
který se mu o měsíc protáhl, poněvadž přišla kubánská krize. Vojenskou
službu v Československé lidové armádě absolvoval (1963-1964) standardně,
i když se díky sportu dostal do prvoligového oddílu armádního klubu Dukla
Dejvice, kde hrál basketbal. Jako vojín absolvent hodnostně postupoval od
svobodníka, desátníka a četaře, až v posledním měsíci vojenské služby
byl povýšen na podporučíka, přičemž později byl zván celkem 6x na
cvičení a dotáhl to až na majora v záloze. A jak říká: „Já jsem se
nikdy, na rozdíl od některých mých radikálních kolegů ve vládě po roce
1989, armádě nepoškleboval a nekarikoval ji. Vždy jsem bral armádu jako
vážnou věc.“
Zdroj: https://blog.idnes.cz/karelwagner/jak-prisahal-i-vaclav-klaus.Bg26020676

Je rozdíl zařvat na buzerplace “tak
přísaháme!” Nebo být uvědomělý člen KSČ, předseda komunistické
buňky a obhajovat okupaci republiky. Pak to hodit za hlavu, když to přestane
nést výhody, a přeskočit na druhou stranu. Na to musí být člověk hovado.
Pávek se vysmívá nám všem, našim předkům, mojemu pradědovi, tvojemu
otci… 






se hned tak nenajde.