Já si komanče pamatuji dost dobře. Protože staříček vystoupil z JZD
ještě než jsem se narodila, tak celé mé dětství bylo poznamenáno
"naháněním do JZD". Několikrát týdně přicházela "obecní policajtka"
(to byla starší žena, ohromná komunistka, která dělal MNV poslíčka) s
nějakým nařízením a příkazem nebo zákazem! Ona se vždycky na moje
staříčky a rodiče "vyštěkala" - a pak si s naprostým klidem vyptala od
stařenky zdarma kus másla, tvarohu nebo pár vajíček! Vůbec se nestyděla!
Já jsem se jí štítila. Někdy přišli i chlapi od SNB - udělat prohlídku,
jestli naši neschovávají a tím před státem nezatajují obilí, brambory,
řepu, seno...našim vyměnili pole - ornou půdu, které jsme měli kolem domu
a museli jsme se trmácet přes les na louky a pastviny, které dostali za ornou
půdu! Tam, samozřejmě, nedokázali vypěstovat tolik obilí a píce jako na
SVÉ orné půdě, po generace obdělávané, vyhnojené, bez kamenů a
náletových dřevin. V roce 1966 nastalo uvolňování, nastupovalo Pražské
jaro, rodičům vrátili pole a rodiče začali stavět chlév - moderní
zděnou stáj pro 20 dojnic. Po dvou letech přišli Rusáci. Ještě rok 1969
byl jakžtakž svobodný ale pak nastoupila tvrdá normalizace. V roce 1970
neprošel prověrkama náš ředitel školy, mladý, chytrý a spravedlivý
chlap, člen KSČ (pochopitelně, jinak by nemohl dělat ředitele ZDŠ). On
nehrál s vesnickými komunisty hru "na kulaky a nábožensky zatížené" a
když viděl nadané dítě, postaral se o to, aby mohlo studovat i když
nemělo ten správný třídní původ. Takže při prověrkách vyhořel jak
papírový čert a šel dělat učitele dílen do jedné městské školy (a to
byl ještě moc rád, že jej ze školství nevyhnali úplně - zaručil se za
něj kamarád, který prověrkama prošel a vzal jej k sobě do školy. Několik
let bydlel s manželkou a dvěma dětmi v podnájmu, v jedné místnosti, bez
koupelny a bez záchodu) 
Předmět diskuze:
Proč byste se ptali na sekty v sektách, když můžete u odborníků! U nás není nikdo mazán a blokován. Lehce humornou formou studujeme zejména nejznámější českou sektu svědkové Jehovovi. Můžete ale hodit do placu všechno, co život přináší.
1
1
