Náš překlad nevychází z řecko-hebrejských překladů, jak si každý
může ověřit z předmluvy:
HEBREJSKÝ TEXT: Hebrejský masoretský text použitý k překladu
Hebrejských písem Překladu nového světa do angličtiny byl čerpán
z Leningradského kodexu B 19A, jak byl uveřejněn v Kittelově díle Biblia
Hebraica (BHK), a to v sedmém, osmém a devátém vydání (1951–1955).
Při vytváření poznámek pod čarou byla použita Biblia Hebraica
Stuttgartensia (BHS), aktualizované vydání výše uvedeného díla (1977).
Slova psaná kurzívou a označená zkratkou „heb.“ byla transliterována
z BHS.
Určité části hebrejské Bible byly napsány aramejsky, ale hebrejským
písmem. Zkratka „aram.“ označuje slova transliterovaná z těchto
částí Bible. Na aramejské překlady se odvoláváme příslušnými
zkratkami.
ŘECKÝ TEXT: Základním řeckým textem použitým při přípravě
anglického textu Křesťanských řeckých písem Překladu nového světa byl
The New Testament in the Original Greek od Westcotta a Horta (původně vydaný
roku 1881). V úvahu byly brány také řecké texty, které vydali například
Bover, Merk, UBS a Nestle-Aland. Transliterovaná řecká slova
z Křesťanských řeckých písem jsou označovaná zkratkou „řec.“
a pocházejí z Westcottova a Hortova textu otištěného mimo jiné také
v díle The Kingdom Interlinear Translation of the Greek Scriptures (1969).
V Hebrejských písmech zkratka „řec.“ označuje transliterovaná slova
z řecké Septuaginty (LXX). (A. Rahlfs, ed., Deutsche Bibelgesellschaft,
Stuttgart, 1935) Na jiné řecké zdroje se odvoláváme vždy příslušnými
zkratkami.
SYRSKÝ TEXT: Zkratkou „syr.“ jsou označena slova transliterovaná ze
syrské Pešity (Sy). (S. Lee, ed., vydání z roku 1826, reprint United Bible
Societies, 1979) Na jiné syrské překlady se odvoláváme příslušnými
zkratkami.
LATINSKÝ TEXT: Byl použit text latinské Vulgáty (Vg), jak byl uveden
v díle Biblia Sacra, Iuxta Vulgatam Versionem, Württembergische Bibelanstalt,
Stuttgart, 1975. Zkratka „lat.“ označuje slova z tohoto textu. Na jiné
latinské překlady se odvoláváme příslušnými zkratkami.