Přesně tak. Jenom Hus nešel v té nauce do těch důsledků. Důsledkem bylo, když člověk ovlivněný touto naukou se přestal snažit, protože přece nic nezmění, když je o něm dopředu rozhodnuto. A tím Husův blud ohrožoval spásu lidí.
Kalvím si s predestinací zahrával, ale byly to jeho osobní teologické úvahy, nešířil je mezi lidi. Kalvín byl taky kvalitnější teolog než Hus.
Musíme se ptát po jejich morální integritě a možná i zpětně být ostražití vzhledem k onomu „úctyhodnému“ dílu. To platí i pro církevního reformátora Jana Kalvína, který významně přispěl k tomu, že 27. října 1553 byl v Ženevě upálen humanistický teolog a lékař, Španěl Miguel Servet (1511–1553). Od této justiční vraždy uplyne letos již 467 let.
https://www.forum24.cz/upaleni-miguela-serveta-%E2%80%A01553-bylo-justicni-vrazdou/
morálně kvalitnější teda nebyl...
Upalování či trest smrtí byl v té době normální, dávalo se to za
kdeco, tohle nelze posuzovat dnešní liberálně demokratickou
společností.
Platilo, že když dostane trest smrti vrah, co tě zabije v pozemském
životě, měl by dostat trest smrti ten, kdo tě zabije pro věčný život.
Jinak samozřejmě stačilo ošťourat hranu stříbrné mince a už ses houpal
na provaze, byla to jiná doba.
Servet nikoho nezabíjel, naopak, byl mnohem moudřejší než Kalvín, viz odkaz...
Servet byl heretik a Kalvín byl bohužel pro Serveta ten, kdo šéfoval.
Suma sumárum: osobnost Miguela Serveta je daleko sympatičtější než postava Kalvínova a také jeho dílo se venkoncem zdá být pozoruhodnější než dílo Kalvínovo. Myslím, že by protestantské církve měly svůj vztah k „velkému reformátoru“ Kalvínovi přehodnotit. Bylo by záhodno odsoudit jeho vraždění, jeho násilné potlačování svobody ve věcech víry, jímž bylo v podstatě popřeno reformační poselství.
Stejně kriticky bude třeba se zamyslet i nad Kalvínovým literárním odkazem, a to i nad tolik uctívaným spisem Instituce (Institutio christianae religionis, Basilej 1536, red. 1539, 1543, 1550, 1559), který vykazuje nejrůznější rozpory, jakož i zárodky totality. Je to naopak Servet, kdo se jeví jako průkopník svobody svědomí a tolerance: „Zdá se mi, že každý má část pravdy a část omylu a že každý vidí omyl toho druhého, ale nikdo ten svůj… Bylo by snazší rozhodnout všechny ty otázky, kdyby v církvi bylo každému povoleno p
Jenomže v kalvínském prostředí mohla vzniknout prvotní demokracie, ke
které nekalvínské země neměly předpoklady poctivost a pracovitost. Z
kalvínova odkazu žije dnes západní Evropa. Jinak bysme tady měli demokracii
podobnou té ruské. Kalvínská víra byla opravdová, důsledná a
vykazatelná, a z ní žijí úspěšně dnešní rostoucí církve
evangelikálního typu.
Takže Kalvín byl skutečný reformátor, církevní i politický.
..áno, a to bol jeden z dôvodov, ktorý nevedel vysvetliť, mal možnosť, vymlouvl sa, vykrúcal sa, trval na svojej pravde aj za ceny byť :mučeníkom" (ale to nie je pravé mučeníctvo Cirkvi) - a tak naštval porotu, ktorá ho vypočúvala do extrému, že ho vydali svetskému súdu a upáleniu - sorry, bolo to přes - ale stalo sa, také boli zákony, taká bola doba...za jeho upálenie (akt upálenia) sa poslední pápeži omluvili, ale nie za jeho herézy, ostal, a navždy ostane heretikom...
Hus nezemřel kvůli naštvané porotě, ale kvůli bludům. Porota se k němu chovala na tehdejší poměry velmi slušně.
Sebestřednej nadutec co si myslel, že to ukecá,
jenže stál proti větším profíkům, což si ani nedokázal připustit.
V Čechách měl podporu papalášů a myslel, že ho s toho vysekají i v
Kostnici.
Několik delegaci k němu sněm poslal a prosili ho ať odvolá.
Bohužel dojel na nadutost. 
1
